Správní právo
ÚOHS chce zasahovat i tam, kde nikdo neporušil zákon
V našem předchozím příspěvku jsme shrnuli šíři změn, které oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na zářijovém setkání s Komisí pro hospodářskou soutěž ICC. Rozsah plánů byl překvapivý – od zvýšení notifikačních prahů a nového call-in modelu u kontroly fúzí přes osobní odpovědnost jednotlivců až po dohody na trhu práce a dawn raidy. Tento příspěvek je prvním ze série textů, ve kterých se zaměříme na jednotlivá témata. Začínáme novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou ÚOHS označil za stěžejní pro svou budoucí činnost a která má přinést nový soutěžní nástroje (New Competition Tool, NCT).
Námitka v bodovém systému
Tento článek se zaměřuje na právní povahu bodového systému v registru řidičů, zejména na možnost podání námitek proti záznamu bodů a s tím související procesní otázky.
Nové riziko pro manažery: odpovědnost za kartely
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) představil nedávno plán na zavedení pravděpodobně nejcitlivější změny v historii českého soutěžního práva. Chce zavést osobní odpovědnost fyzických osob za účast na kartelových dohodách. Pokud bude návrh přijat, budou manažeři čelit zcela novému riziku. Co je podstatou návrhu a jak se na plány ÚOHS díváme?
Jak v kontextu NIS2 předcházet kybernetickým hrozbám v oblasti obnovitelných zdrojů energie?
V listopadu začal v České republice platit nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který zásadně rozšiřuje okruh regulovaných subjektů. Na základě evropské směrnice NIS2 se povinnosti dotknou celé řady samospráv. Pro ty ostatní vzniká prostor, jak lépe chránit svou infrastrukturu před hackerskými hrozbami.
Omluvitelný omyl není důvodem pro tvrdý formalismus úřadů práce
Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 15. července 2025, sp. zn. 4 Ads 173/2024-33, přináší důležité poselství: Ve správním řízení nesmí převážit formalismus nad spravedlností, zvlášť tam, kde jde o zánik základního sociálního práva.
Těžba strategických surovin poroste. Co to znamená pro české obce?
Zájem Česka i EU o strategické suroviny roste – a s ním i tlak na obnovení těžby i v místech, kde byla dříve zamítnuta. Co to znamená pro obce? Přinášíme přehled právních nástrojů, tipy, jak jednat s těžební společností o podmínkách, i varování, kdy je na místě říct ne. Připravte se na nové výzvy s praktickými informacemi a podporou odborníků.
Mizející podpis a jeho důsledky
Setkali jste se někdy se situací, že Vám zmizel podpis z dokumentu? Já ano a důsledky zmizení byly výrazně nepříjemné.
Návrh na vklad do katastru – co musí vědět střední a velké firmy
Návrh na vklad do katastru je klíčovým procesem při evidování vlastnických práv či jiných práv k nemovitostem.
CPV kódy a jak je používat ve veřejných zakázkách
Víte, co jsou to CPV kódy a jakou hrají roli při zadávání veřejných zakázek? A jak vlastně určit správný kód?
Jak žádat veřejné subjekty o informace
Zajímá vás, kolik pokut rozdává Česká obchodní inspekce? Nebo jak rozhodují jiné úřady? Stačí se zeptat – díky právu na svobodný přístup k informacím vám musí odpovědět. V článku se dozvíte, co všechno se dá od veřejných institucí zjistit, jak takovou žádost podat a proč se vám to může hodit.
Virtuální trvalý pobyt – jaké jsou možnosti a právní limity
„Virtuální trvalý pobyt“ není zvláštní právní institut, ale chytrý způsob, jak si legálně nastavit stabilní úřední adresu a spolehlivé doručování, i když často měníte bydliště, pracujete v zahraničí nebo chcete víc soukromí.
Může volič sázet na volby? – O zákazu sázek pro „ovlivňující“ osoby
Sázkové kanceláře v letošním roce vypsaly výrazný počet sázkových událostí na výsledky voleb do poslanecké sněmovny, a nezřídka kdy si lze vsadit i na volby jiné. Vsadit si lze na vítěze voleb, na volební účast, nebo na to, zda se prezidentem v roce 2028 stane Jaromír Jágr.
Veřejný seznam rizikových e-shopů podle ČOI: Kdo se na něj může dostat a jak se bránit?
Česká obchodní inspekce zveřejňuje na svých stránkách seznam rizikových e-shopů. Jaké e-shopy se v seznamu objevují a proč? Jak se mohou provozovatelé e-shopů bránit?
Předávání osobních údajů dětí orgánům sociálně-právní ochrany (OSPOD)
Školy mají povinnost sdílet osobní údaje dětí s OSPOD. Jaké údaje předávají, kdy je to nutné a proč není vyžadován souhlas rodičů?
Veřejně přístupná cesta vedoucí přes soukromý pozemek
Vlastníte nebo pořizujete pozemek, přes který vede cesta? Cesta nemusí být vždy soukromá a vlastník pozemku nemůže bez dalšího rozhodnout, že přístup k cestě uzavře.
Ústavní soud otevřel dveře soudnímu přezkumu výběrového řízení ve státní službě
Ústavní soud vydal počátkem srpna 2025 nález, kterým připustil dosud soudy odmítanou možnost soudního přezkumu výběrového řízení podle zákona o státní službě, potenciálně i přezkum dalších otázek souvisejících se vznikem a zánikem služebního poměru.
Sdílení elektřiny v Česku funguje už více než rok. Technicky se osvědčilo, ale daňový režim zůstává neuspokojivý
Od loňského července je v Česku možné sdílet elektřinu mezi rodinami, bytovými domy, obcemi či podniky – podobně jako některých jiných zemích EU. Nový institut byl zaveden s cílem posílit energetickou soběstačnost a snížit přetížení sítě. Jeho daňové dopady však zůstávají v některých aspektech i po roce nejasné.
Obrana rodičů vůči rozhodnutím OSPOD v rodinných sporech
Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jsou klíčové instituce, které se podílejí na ochraně práv dětí v rodinných sporech. Jejich úkolem je zajistit, že rozhodnutí o péči o dítě, úprava styku a další otázky, které se týkají zájmů dítěte, jsou v souladu s jeho nejlepším zájmem. Nicméně, stejně jako u každého orgánu, i OSPOD může někdy jednat nesprávně nebo způsobit rozhodnutí, která nejsou spravedlivá vůči rodičům nebo dokonce samotnému dítěti.
Uzavírka silnice z důvodu oprav a náhrada škody
V jakých situacích má anebo nemá poškozený nárok na náhradu způsobené škody, pakliže taková škoda vznikla v důsledku uzavírky pozemní komunikace z důvodu její opravy a nebo opravy inženýrských sítí, které vedou pod předmětnou veřejnou komunikací?
Díl III: Výzkum ve zdravotnictví v praxi – právní limity, nové výzvy a evropský kontext
Třetí část stanoviska se zaměřuje na praktické rozlišení jednotlivých typů výzkumných studií a jejich právní rámec ve světle platné legislativy, včetně novely § 55b zákona o zdravotních službách. Autoři vysvětlují rozdíly mezi retrospektivními, prospektivními, intervenčními a post-marketingovými studiemi a uvádějí, které zákonné tituly zpracování a organizační postupy jsou v těchto případech přiměřené a obhajitelné. Zvláštní pozornost je věnována dopadům nařízení EU o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS), který zásadně promění režim sekundárního využití dat. Závěrečná část shrnuje hlavní poznatky a doporučení pro správce osobních údajů ve zdravotnictví, zejména fakultní nemocnice, a upozorňuje na potřebu dalšího zpřesnění právní úpravy v oblasti výzkumu.
„Kontrolní prohlídka“ jako staronový institut stavebního zákona: možnost či nezbytnost při povolování a kolaudacích staveb? - 2. díl
Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě. Jedině přímo v terénu, kupříkladu na místě budoucí stavby v procesu jejího povolování, nebo na staveništi při kontrole provádění stavby, případně již v dokončené stavbě při její kolaudaci nebo změně užívání, může stavební úřad spolehlivě ověřit tvrzení uvedená ve stavebníkově žádosti a jejích přílohách (v projektové dokumentaci aj.), nebo v jiném podnětu[1], kterým se stavební úřad zabývá.
Nejvyšší správní soud znovu potvrdil: O podporu obnovitelných zdrojů může žádat i nevlastník elektrárny
Nejvyšší správní soud potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení a zároveň připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví.
Díl II: Zákonné tituly zpracování osobních údajů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví
Druhá část stanoviska se zaměřuje na výklad zákonných titulů zpracování osobních údajů podle GDPR, které jsou relevantní při využívání údajů pacientů pro vědecké a výzkumné účely ve zdravotnictví. Autoři rozlišují aplikaci jednotlivých právních základů dle čl. 6 a čl. 9 GDPR podle typu správce a povahy výzkumu, a upozorňují i na rizika bezsouhlasového režimu. Pozornost je věnována také informační povinnosti vůči pacientům.
Novela stavebního zákona od 1. srpna 2025: co se mění a kde si dát pozor
Od 1. srpna 2025 platí další „balík“ změn stavebního práva, jejichž společným cílem je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, snížení administrativní zátěže a posílení digitalizace. Tyto změny navazují na snahu o digitalizaci a efektivnější správu stavebních projektů, přičemž Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že klíčové je omezovat zbytečnou administrativu v méně rizikových případech a uvolnit kapacity úřadů pro náročnější projekty.
„Kontrolní prohlídka“ jako staronový institut stavebního zákona: možnost či nezbytnost při povolování a kolaudacích staveb? - 1. díl
Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě.





