Správní právo

Nejvyšší správní soud se zabýval možností ochrany třetí strany, pokud se správní orgán rozhodne poskytnout informace, které se této třetí strany přímo dotýkají.

Veřejný přístup na účelové komunikace a provoz na nich nelze omezovat ani upravovat formou obecně závazné vyhlášky, a to ani v případě účelových komunikací, které jsou ve vlastnictví obce.

Státní zastupitelství může podat návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy "při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků". Nejvyšší soud se v rozsudku, sp. zn. 30 Cdo 999/2015, zabýval otázkou, zda se to vztahuje i na převod obecního nemovitého majetku, ke kterému došlo bez souhlasu zastupitelstva.

Správní orgány v případě opakovaných omluv účastníka řízení o přestupku z ústního jednání mohou a mají důsledněji posuzovat náležitost každé další omluvy a důležitost důvodů pro nedostavení se, řekl Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 As 147/2015-29. Právo obviněného na projednání přestupku v jeho přítomnosti je totiž s blížícím se dnem zániku odpovědnosti za přestupek více a více omezováno legitimním cílem, kterým je řádné projednání přestupku.

V praxi se občas stane, že rozhodnutí o odvolání z funkce je pro nezákonnost zrušeno soudním rozhodnutím. Nejvyšší správní soud se v rozsudku sp. zn. 2 As 100/2015 vypořádává se situací, kdy na ryze monokratické místo odvolaného byla již jmenována jiná osoba.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že ve správním soudnictví se vyhláška č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, nepoužije.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 8 As 72/2015-67, není nezákonným zásahem správního orgánu úkon městské části, kterým nakládá s jí svěřeným majetkemetkem, neboť městská část v tomto případě nemá postavení správního orgánu, ale účastníka soukromoprávního vztahu.

Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 6 Afs 24/2016 řešil situaci rodiny, která tvrdila, že nevyužívá obcí zavedený systém nakládání s komunálním odpadem, jelikož díky svému životnímu stylu odpad téměř nevytváří, a z toho důvodu odmítá za komunální odpad platit.

Dopravce na základě objednávky čtyř společností zajišťoval autobusovou přepravu zaměstnanců těchto společností do zaměstnání a zpět, přičemž zaměstnanci nastupovali a vystupovali na jednotlivých stanovištích a sami si hradili cenu jízdného. Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 5 As 106/2013-41 řešil otázku, zda tato doprava spadá pod linkovou dopravu a tudíž zda měl mít příslušný dopravce na tuto dopravu licenci.

Kdy může za obec přebírat písemnosti určené do vlastních rukou (obci) místostarosta této obce?

Žáci základní školy a jejich rodiče žalovali školu za zrušení výuky nepovinného předmětu náboženství Církve římskokatolické.

Zastupitelé mají dle § 82 písm. b) mj. právo vznášet dotazy a podněty předsedům výborů, přičemž mají ze zákona právo na písemnou odpověď do 30 dnů. V případě, že se odpovědi nedočkají, často jim nepomůže ani soud.

Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci.

Veřejný zadavatel může k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky požadovat doložení referencí uchazeče za určité období. Tato referenční lhůta se pro různé typy zakázek liší; např. pro zakázky na stavební práce jde o pět let. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 161/2015 nelze tyto lhůty zkracovat.

Nejvyšší správní soud („NSS“) ve svém nedávném rozhodnutí č. j. 2 As 204/2014 – 71 o kasační stížnosti společnosti O2 Czech Republic, a.s. („O2“) rozhodl, že způsob počítání subjektivní lhůty pro uložení pokuty ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) za porušení pravidel hospodářské soutěže může být za jistých okolností jiný, než se dosud všeobecně předpokládalo, a to významně příznivější pro účastníka řízení.

Podrobnosti participace městských částí na územním plánování upravuje pro každé statutární město jeho statut, přičemž omezení participace nad rámec statutu činí přijatou územně plánovací dokumentaci neplatnou.

Výstavba nového oplocení odlišných parametrů i materiálů, byť v místě, kde stával původní, zchátralý plot, vyžaduje územní souhlas.

Minule jsme Vás informovali o rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž stanovil postup, jak mají soudy rámcově rozhodovat tzv. sousedské spory o imise mezi vlastníkem pozemní komunikace a vlastníkem sousedního pozemku. V případě vyhovění takové žalobě je třeba vždy stanovit opatření, která je vlastník komunikace povinen učinit. Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 2144/14 se zabývá tím, jaká opatření obci vlastně uložit lze, resp. nelze.

Ve věci sp. zn. 2 As 212/2015 soud řešil situaci, kdy byl platným referendem vyjádřen nesouhlas s výstavbou provozovny pro kremaci zvířat zájmového chovu.

Prekluzivní povaha přestupkového řízení láká k vytváření průtahů. Jedním ze způsobů, jak dosahovat průtahů je předkládání pochybných plných mocí. Judikatura Nejvyššího správního soudu o tom, jaká plná moc je akceptovatelná a jaká již není, se tak rychle rozrůstá...

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 29 Cdo 2133/2013 potvrdil právní názor, podle kterého je možné, aby osoba zastupující obec na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má obec majetkovou účast, udělila substituční plnou moc další osobě.

Veřejnost má právo na informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy, konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 8 As 12/2015.

Skutečnost, že vlastník silnice je povinen strpět její obecné užívání bez možnosti regulovat provoz na ní bez dalšího neznamená, že nemůže ovlivnit imise z takového provozu pomocí jiných nástrojů, řekl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3277/2014.

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 9 As 206/2014, přiznává ve správním řízení znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení stejnou váhu, jako mají znalecké posudky, které si nechává vypracovat správní orgán.

Podle zákona o rozpočtových pravidlech se na rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční pomoci nevztahují předpisy o správním řízení a není přípustný jejich soudní přezkum. Některé soudy byly dosud toho názoru, že se toto ustanovení vztahuje i na rozhodnutí o neposkytnutí dotace, což však Nejvyšší správní soud vyvrací rozsudkem č. j. 9 Ads 83/2014-46.