K opakovaným omluvám účastníků řízení o přestupku
Správní orgány v případě opakovaných omluv účastníka řízení o přestupku z ústního jednání mohou a mají důsledněji posuzovat náležitost každé další omluvy a důležitost důvodů pro nedostavení se, řekl Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 1 As 147/2015-29. Právo obviněného na projednání přestupku v jeho přítomnosti je totiž s blížícím se dnem zániku odpovědnosti za přestupek více a více omezováno legitimním cílem, kterým je řádné projednání přestupku.
Soustavné omluvy z nařízeného jednání mohou v krajním případě zmařit možnost projednání přestupku vůbec uskutečnit. Uznal-li již v řízení správní orgán obviněnému z přestupku několik jeho omluv a tím vyšel účastníkovi v jistém ohledu vstříc, lze u následných omluv uplatnit striktnější požadavky.
V daném případě bylo vzhledem k již třetí omluvě v pořadí zcela v pořádku, pokud správní orgán požadoval doložení důvodu další omluvy, že bude na dovolené s rodinou, předložením uzavřené cestovní smlouvy. Pokud účastník tuto smlouvu včas nedoložil, mohl být přestupek projednán i bez jeho přítomnosti.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
