Závazná část územního plánu je závazná

Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Vývoj judikatury v otázce platnosti užívacích právních titulů
Foto: Fotolia

Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci. A to ani v případě, že je územní plán již 11 let starý a se stavbou místní komunikace v něm zakreslenou (která brání záměru) obec ještě ani nezačala a začít neplánuje. Dokonce nepomůže ani to, že občan obce má záměr si jen oplotit svůj pozemek, tak jako všichni ostatní, kteří (v rozporu s předmětným územním plánem) stavební povolení již získali. Pokud stavební úřad řekne NE, je třeba změnit územní plán a je zbytečné obracet se na soud, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 230/2015.

Stavební úřad řekl, že stanovisko obce není pro posouzení záměru (stavby plotu) závazným stanoviskem. Obec má v územním řízení postavení toliko účastníka řízení. Obec může rozvoj svého území dostatečně efektivně regulovat územně plánovací dokumentací a stanoviskem v řízení před stavebním úřadem nemůže platný územní plán nahrazovat. Skutečnost, že se se stavbou dosud nezačalo a obec nečiní kroky k jejímu zahájení, neznamená, že by měl stavební úřad územní plán ignorovat. Stavební zákon koneckonců platnost územních plánů nijak neomezuje. Pouze požaduje jejich pravidelné vyhodnocování a změny v případě, že některé záměry již nejsou aktuální. Tuto roli však nemůže za zastupitelstvo plnit ani stavební úřad a dle Nejvyššího správního soudu ani soud.

Nejzajímavější část rozhodnutí se pak týkala toho, že v jiných případech byla stavební povolení vydávána a pouze žalobcův plot byl zamítnut. Správní orgány jsou sice povinny postupovat v souladu se zásadou legitimního očekávání tak, aby při rozhodování skutkově podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, nicméně toho se lze dovolávat pouze v případě, že tato jiná rozhodnutí nebyla vydána v rozporu se zákonem. Zásadu ochrany legitimního očekávání nelze vykládat tak, že pokud správní orgán někdy pochybil a rozhodl nezákonně, vzniká všem v obdobné situaci legitimní očekávání, že i v jejich věcech bude rozhodnuto nezákonně. A to evidentně ani v situaci, kdy nezákonných rozhodnutí je většina.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články