Správní právo

O nejčastějších chybách v uveřejňování smluv jsme vás již informovali v článku Nejčastější chyby v uveřejňování smluv I. Tím ale seznam pochybení při uveřejňování nekončí. S jakými dalšími pochybeními se lze setkat?

Registr smluv běží už šest měsíců a obsahuje tisíce záznamů a publikovaných smluv. Je čas provést krátké zhodnocení toho, zda jsou publikované smlouvy uveřejněny dle požadavků zákona a jaké jsou nejčastější chyby v uveřejňování.

Druhá část příspěvku Pavla Švásty se věnuje především zásadě individualizace sankce v kontextu majetkových poměrů sankciovaného subjektu a jeho prospěchu z protiprávního jednání, dále také vztahu zásady individualizace sankce, zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti.

Pokuta představuje jeden z nejčastějších trestů ukládaných v oblasti trestního práva správního. Vyměření výše pokuty je ovládáno celou řadou zásad, které lze rozdělit do dvou skupin; v prvním případě se jedná o obecné zásady činnosti správního orgánu, upravené v hlavě druhé zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“)[1], v druhém případě pak o zásady trestního práva správního, které se odvozují od obecných zásad platných i v trestním právu. Tyto zásady přitom neexistují a ani nemohou existovat ve vzájemné symbióze; každá z těchto zásad sleduje určitý cíl, chrání určitou hodnotu, a proto střet různých zásad ovládajících správní řízení nebo vyměřování výše sankce není ničím neobvyklým. Jednou z klasických ukázek takového střetu je problematika střetu zásady individualizace sankce na straně jedné a zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti na straně druhé.

Druhá část příspěvku Lucie Moravčíkové o nové úpravě v oblasti veřejných zakázek se věnuje některým dalším změnám a novinkám, které přináší, konkrétně jde například o flexibilitu pořadí kroků, novinky v oblasti kvalifikace dodavatelů či možnost obnovení způsobilosti.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přináší zadavatelům velkou volnost v tom, jak budou postupovat, co budou dělat a jakým způsobem budou zakázky zadávat. Tato velká volnost ale s sebou nese jeden velký problém – zadavatel bude mít vždy povinnost odůvodnit svůj postup. Jelikož zákon nedává téměř žádné mantinely, bude odůvodnění jakéhokoli postupu velmi složité.

U práv zapisovaných do katastru nemovitostí zpravidla předpokládáme, že jsou zapsána podle skutečného stavu. V praxi je však možné se setkat se s řadou případů, kdy osoba zapsaná v katastru nemovitostí ve skutečnosti není vlastníkem dané nemovitosti nebo kdy katastr obsahuje chybný údaj ohledně věcného břemene. Jak v takových případech postupovat?

Ve druhé části svého příspěvku představuje Mgr. Barbora Kubíková některé praktické otázky spojené s místními poplatky a jejich výběrem, např. znovuobnovenou možnost prominutí místního poplatku, vymáhání nedoplatků či poplatků za zvláštní užívání veřejného prostranství.

Příspěvek vás provede úskalími, s nimiž se obecní úředníci setkávají při správě místních poplatků. Vychází ze zkušeností veřejného ochránce práv a seminářů, které Kancelář veřejného ochránce práv pořádá pro obecní úředníky. Nejvíce se bude věnovat tématu nezletilých poplatníků místního poplatku a dále oprávnění promíjet poplatky, vymáhání poplatků a různým nedokonalostem současné právní úpravy.

V praxi je možné se setkat se situací, kdy zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Takový stav je samozřejmě vnímán jako velmi nežádoucí, a zákon proto obsahuje řadu institutů, které mu mají předcházet či pomoci k jeho nápravě. Příkladem takového institutu je poznámka rozepře nebo poznámka spornosti.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku krajského soudu. Podle jeho názoru obec při prodeji obecního pozemku postupovala zákonně, transparentně a nediskriminačně, i když vybrala nabídku, která stanovovala vyšší cenu než cenu obsaženou ve zveřejněném záměru obce. Obec při posuzování výše ceny, za kterou má svůj pozemek prodat, musí postupovat hospodárně a zodpovědně s ohledem na její povinnost rozvoje a péči o majetek.

Ústavní soud vydal dne 25. srpna 2015 zajímavý nález. Konstatoval v něm, že smluvní pokuta, sjednaná starostou v kupní smlouvě uzavřené obcí, je platná i přesto, že její sjednání nebylo schváleno zastupitelstvem. Úspěšným stěžovatelem bylo Město Frenštát pod Radhoštěm.

Druhá část příspěvku Mgr. Martina Fadrného představuje praktický a stručný manuál, jak správně postupovat při procesu zveřejňovaní smluv v registru.

Snažíme se na registr smluv dívat hlavně z praktické stránky, tedy na to, jak vlastně proces kontraktace ve veřejné správě vypadá, a to i z pohledu nového občanského zákoníku. Snažíme se proces kontraktace s klienty ve veřejné správě upravit tak, aby se zákon o registru smluv dal implementovat bez chyb, aby negeneroval právní rizika a aby celý proces byl efektivní z hlediska vynaložené práce, ale i nákladnosti, aby nestál daňové poplatníky příliš peněz a aby byl vůbec uživatelsky přívětivý, a to zejména pro pracovníky veřejné správy, kteří s registrem pracují.

Každý správní orgán je ze zákona povinen zřídit úřední desku, která musí být nepřetržitě přístupná veřejnosti, na které se zveřejňují důležité informace a písemnosti týkající se činnosti daného správního orgánu. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. zpravidla na internetu na tzv. elektronické úřední desce.

Nový přestupkový zákon (zákon č. 250/2016 Sb.) zavádí s účinností od 01.07.2017 jednotnou právní úpravu základů správněprávní odpovědnosti fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob včetně právní úpravy řízení k uplatnění této odpovědnosti.

"Dlouho se nedařilo změnit právní úpravu tak, aby děti nemohly pykat za své nezodpovědné rodiče, kteří za ně nezaplatili poplatek „za komunální odpad," uvádí Michaela Kubíková, asistentka veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, která vystoupí se svou přednáškou "Místní poplatky - vybrané problémy v praxi" na dalším ročníku konference Právo ve veřejné správě.

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení?

Téma dnešního příspěvku je v podstatě novinkou, bude však znamenat poměrně zásadní zlom v oblasti veřejného práva, konkrétně přestupkového. V současné době je totiž v Senátui projednáván nový zákon o přestupcích, který by měl nahradit současnou nevyhovující právní úpravu, jež přetrvává od roku 1990.

Druhá část příspěvku JUDr. Ladislava Smejkala, který se věnuje právním otázkám souvisejícím s nezákonným skončením služebního poměru.

Služební zákon a řekněme rovnou i tzv. služební právo, o jehož vzniku můžeme již dnes hovořit, je zcela novou oblastí práva. Důvody vzniku tohoto zákona, s tím prezidentova spojená ústavní stížnost, a tedy rozhodnutí Ústavního soudu, toto vše vypovídá hodně o tom, jaký služební zákon vlastně je. I samotná skutečnost, že rozhodnutí Ústavního soudu má desítky stran, obsahuje řadu disentů, z nichž je patrné, že téměř každý ústavní soudce měl na věc naprosto odlišný názor a chtěl se k zákonu vyjádřit, vypovídá své.

Předně bych rád představil organizaci, jež zde zastupuji. Jde o Svaz měst a obcí České republiky, dobrovolnou, nepolitickou organizaci, jejímž cílem je hájit zájmy měst a obcí České republiky, a to od těch největších, až po nejmenší. Svaz má 2600 členů. Největším je hlavní město Praha, nicméně drtivou většinou členů tvoří obce, kterých je ve Svazu zhruba 2000, přičemž asi 1000 obcí má maximálně 500 obyvatel.

Za důležitou výzkumnou otázku pokládám určení místa a významu teorie práva v systému právní vědy, resp. především vědy veřejného práva (se zvláštním zřetelem na vědu správního práva).

Pokračování příspěvku Ing. Bc. Miroslava Veselého z Ministerstva vnitra. V dnešní části se věnuje konkrétním záležitostem, které tzv. "hýbou obcemi". Jsou jimi regulace hazardu, podomní prodej a diskriminace v obecně závazných vyhláškách.

Dnes mám poměrně těžký úkol, a to seznámit vás s aktuálními poznatky a problémy z obecní normotvorby. Jak se ukazuje, obecní normotvorba je oblastí neustále živou, jež se stále vyvíjí. Na pár strohých číslech se pokusím ukázat, jak to s obecní normotvorbou vypadá.