Trestní právo
Zrušení služebního poměru ve zkušební době a otázka přerušení z důvodu trestního stíhání: Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Služební poměr státních zaměstnanců je upraven zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, který stanoví pravidla pro vznik, průběh a ukončení služebního poměru. Jedním ze způsobů ukončení služebního poměru je jeho zrušení ve zkušební době, což je specifický institut umožňující oběma stranám – služebnímu orgánu i státnímu zaměstnanci – ukončit služební poměr rychle a bez složitých procedur. Podle § 74 odst. 1 písm. f) zákona o státní službě může být služební poměr zrušen „z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu“.
Křovinořez jako zbraň: Příběh sporu, který překročil hranici mezi přestupkem a trestným činem (7 Tz 9/2025)
Bylo to jednoho letního odpoledne, kdy se na dvorku rodinného domu v malé obci na Břeclavsku odehrál incident, který se později stal předmětem soudního řízení. Na první pohled banální spor o křovinořez mezi bývalými partnery se proměnil v násilný konflikt, jehož následky si vyžádaly nejen lékařské ošetření, ale i zásah policie.
Osud zástavního práva při uložení trestu propadnutí věci nebo propadnutí majetku
V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.
Psychické násilí za hranicí běžného soužití: Nejvyšší soud zrušil rozsudek v případu týrání osoby ve společné domácnosti
V českém právním systému se někdy objevují případy, které víří debaty o hranicích trestního práva, jako kauza projednávaná pod spisovou značkou 7 Tdo 725/2024. Tento případ, týkající se údajného týrání osoby žijící ve společné domácnosti, přinesl nejen otázky o tom, co lze považovat za „týrání“ podle § 199 trestního zákoníku, ale také o tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k hodnocení důkazů a interpretaci skutkových okolností.
K připravované novele trestních předpisů
Dne 13. listopadu 2024 schválila Vláda ČR návrh novely trestních předpisů, tj. trestního zákoníku, trestního řádu, zákona o trestní odpovědnosti právnických osob aj. Jedním z klíčových témat této novely je otázka trestání – druhy trestů, jejich výměry, okolnosti, k nimž by při ukládání trestů mělo být přihlíženo atd. Kromě toho ale návrh novely přináší i řadu novinek, které by měly zajímat podnikající fyzické i právnické osoby. Přinášíme vám proto výběr těch nejzajímavějších.
K reakci obhajoby po vyrozumění o podání obžaloby u soudu – část II.
Jak by měl obhájce reagovat na vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby? Některé důvody předběžného projednání obžaloby lze zjistit jen z obžaloby. Pojďme se podívat na návrh de lege ferenda na doplnění § 181 odst. 1 tr. řádu tak, aby byl v souladu s § 185 odst. 1 tr. řádu.
K reakci obhajoby po vyrozumění o podání obžaloby u soudu – část I.
Autor se v následujícím článku zabývá otázkou, jak by měl obhájce reagovat na vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby. Dokladuje, že některé důvody předběžného projednání obžaloby lze zjistit jen z obžaloby. Přináší také návrh de lege ferenda na doplnění § 181 odst. 1 tr. řádu tak, aby byl v souladu s § 185 odst. 1 tr. řádu.
Věznice Halden, nejluxusnější věznice světa
Norsko již před třiceti lety odstoupilo od represivního přístupu k uvězňování osob, díky čemuž došlo k výraznému snížení recidivy v zemi. Před reformou byla ve státě hodnota recidivy mezi 60 až 70 %, teď se pohybuje kolem 20 %.
Přeplněné věznice jako celosvětový problém
Věznice po celém světě se potýkají s velkými počty odsouzených, kteří si odpykávají své tresty v přeplněných vězeňských zařízeních. Maximální míru obsazenosti věznic překročilo více než 118 zemí světa a již před šesti lety se situace dostávala do bodu, kdy začala představovat reálné nebezpečí.
Rozhovor: Martina Flade - česká rodačka a soudkyně v Německu, která sbírá úspěchy na sociálních sítích
Jak vypadá život německé soudkyně, která nezapomněla na své české kořeny a která je velmi populární mj. na Instagramu?
Délka vazby u nenásilných zvlášť závažných zločinů de lege ferenda
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konstatoval rozsudkem z 27. 6. 2024 v řízení o stížnosti S. Zadeha proti České republice, že trváním vazby u nenásilného činu v délce 2 let 3 měsíců a 2 dnů došlo její délkou k porušení práva na svobodu s tím, že každý má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn.
Zastav se, zamysli se, změň se - standardizovaný program zacházení pro odsouzené
Programy zacházení jako prvky nápravy odsouzených se v České republice praktikují již více než patnáct let. Nejprve vznikala celá řada kurzů věnovaná konkrétním aktivitám. Postupem času však projekty začaly cílit na specifické skupiny odsouzených.
APAC jako hudba budoucnosti vězeňství?
Před více než padesáti lety roku 1972 v brazilském São Paulu přišel Mario Ottoboni, významný právník a novinář, s novou metodou na poli vězeňství tak potřebnou právě v kontextu brazilského vězeňského systému.
Provokace v trestním právu - část II.
Nejen díky kauze Dozimetr rezonuje ve společnosti téma týkající se provokace k trestnému činu, a to nikoli pouze provokace ze strany bezpečnostních složek, ale i provokace soukromými osobami, jednajícími např. na popud policejního orgánu.
Zamyšlení nad (ne)omylností kriminalistické identifikace pomocí analýzy DNA
Současná kriminalistická, resp. trestně-právní teorie i praxe ve značné míře předjímá, že identifikace pachatelů trestných činů podle analýzy DNA je víceméně neomylná, přičemž této kategorii důkazů je přikládán klíčový význam. Co když je to ale jinak?
Provokace v trestním právu - část I.
Nejen díky kauze Dozimetr rezonuje ve společnosti téma týkající se provokace k trestnému činu, a to nikoli pouze provokace ze strany bezpečnostních složek, ale i provokace soukromými osobami, jednajícími např. na popud policejního orgánu.
Veřejnoprávní následky užití zvukového výstražného znamení motorového vozidla na zvířata
NSS v nedávném rozsudku vyslovil názor, že řidiči by měli "obecně" vnímat potencionální trestnost použití zvukového výstražného znamení motorového vozidla v blízkosti zvířat, a to s ohledem na vlastnosti takových tvorů. Podle našeho názoru by však neměli vnímat jen zmíněnou trestnost, ale především potencionální nebezpečnost situace, která může nastat v důsledku rozrušení takového zvířete nebo jeho úleku. Ad absurdum totiž může taková situace vyústit až v tragické následky na chráněných zájmech, a to v podobě újmy na životě a zdraví či škodě na majetku. Každé zvíře má jiné vlastnosti, proto je zapotřebí k němu přistupovat s náležitou opatrností.
Jak se bránit falešným recenzím z hlediska správního či trestního práva
Tento článek má za cíl veřejnosti přiblížit, jakým způsobem se lze bránit proti falešným recenzím. Jak postupovat, pokud někdo tímto způsobem poškozuje vaše podnikání či značku? Právo nabízí hned několik možností.
Trestný čin únosu domácího zvířete: návrh nové právní úpravy
Ten, kdo si přisvojí cizí zvíře chované v zájmovém chovu (tj. „domácího mazlíčka“) tím, že se jej zmocní, se podle současné právní úpravy může dopustit trestného činu krádeže podle § 205 trestního zákoníku. Ve smyslu de lege ferenda však máme za to, že by mělo jít o zvláštní trestný čin.
Neoprávněné podnikání z pohledu trestního a správního práva
Cílem tohoto článku je přehledně uvést úpravu neoprávněného podnikání a odlišit situace, kdy je neoprávněné podnikání přestupkem a postačuje tak postih dle správního práva a kdy je již nutné aplikovat právo trestní jako ultima ratio, tzv. prostředek poslední instance.
Mezinárodní spolupráce policejních orgánů v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví
Spolupráce orgánů vymáhajících právo je v současné době významným a nezastupitelným nástrojem při potírání trestné činnosti, přičemž význam takovéto spoluprácese neustále zvyšuje.
O trestání v Česku
Nejprve bych si dovolil vysvětlit zhruba, z čeho vychází princip a způsoby trestání v České republice. Není to zdaleka tak nahodilé, jak se někdy z jednotlivých kauz, o kterých noviny přinášejí informace, zdá, je to do jisté míry určitý promyšlený systém.
Proč nejsou v obžalobě uváděny důkazy ve prospěch obviněného? - část II.
Autor v článku popisuje řadu let přetrvávající stav, kdy státní zástupce uvádí v obžalobě zásadně jen důkazy, které jsou v neprospěch obviněného.
Proč nejsou v obžalobě uváděny důkazy ve prospěch obviněného? - část I.
Autor v článku popisuje řadu let přetrvávající stav, kdy státní zástupce uvádí v obžalobě zásadně jen důkazy, které jsou v neprospěch obviněného.
Leniency program a procedura narovnání jako důvod pro zánik trestní odpovědnosti - část II.
Tento příspěvek se zabývá problematikou zvláštního ustanovení o účinné lítosti, jež je svou povahou napojeno na trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.





