Novela stavebního zákona - „Razítko do roka“ aneb další korekce stavebního práva
Na sklonku roku nová vláda představila další novelu stavebního zákona, jejímž deklarovaným cílem je zrychlení povolovacích procesů, zejména u složitějších stavebních záměrů. Ambicí zákonodárce je, aby tyto stavby získaly povolení v horizontu jednoho roku. Tento záměr reaguje na dlouhodobou kritiku délky stavebních řízení, která je v českém prostředí vnímána jako strukturální problém s významnými ekonomickými dopady, a to jak v oblasti bytové výstavby, tak u strategických infrastrukturních projektů.
Z hlediska systematiky právní úpravy nejde o izolovaný zásah, ale o další korekci již několikrát novelizovaného „nového“ stavebního zákona. Politické proklamace proto nutně vyvolávají otázku, zda se jedná o skutečné zjednodušení a stabilizaci systému, nebo spíše o další mezistupeň v dlouhodobě neuzavřeném reformním procesu.
Časový rámec: postupný náběh a právní nejistota přechodného období
Podle aktuálních informací chce vláda upravený stavební zákon prosadit do léta. Změny mají nabíhat postupně, přičemž plná aplikace nových pravidel je plánována od ledna 2028. Tento harmonogram je z právního hlediska klíčový.
Zkušenosti z předchozích novel stavebního práva ukazují, že právě přechodná období představují největší zdroj právní nejistoty. Paralelní existence „starého“ a „nového“ režimu, nejasné určení použitelného práva a procesní překlopování řízení často vedou ke sporům, průtahům a následně i ke zrušování rozhodnutí správními soudy. Pokud má být ambice „razítka do roka“ naplněna, bude nezbytné, aby přechodná ustanovení byla formulována jasně, předvídatelně a bez prostoru pro rozdílný výklad napříč stavebními úřady.
Institucionální změna: vznik Úřadu rozvoje území
Významnou součástí připravované úpravy je vznik centrálního Úřadu rozvoje území. Tento nový orgán má vzniknout transformací stávajícího Dopravního a energetického stavebního úřadu.
Z právního pohledu jde o krok směrem k větší centralizaci a specializaci rozhodovací praxe. Argumenty ve prospěch tohoto modelu jsou dlouhodobě známé: vyšší odbornost, menší riziko systémové podjatosti a lepší zastupitelnost úředníků. Současně však nelze přehlížet rizika spojená s institucionální transformací – zejména přenos agend, personální kontinuitu a zachování rozhodovací konzistence v době reorganizace. Pokud nebude tento proces zvládnut metodicky i personálně, může krátkodobě vést spíše ke zpomalení než ke zrychlení povolování.
Koncentrace řízení a role dotčených orgánů
Jedním z hlavních deklarovaných přínosů novely je omezení tzv. „sběru razítek“ a větší koncentrace povolovacích procesů. Záměrem je, aby stanoviska dotčených orgánů byla v maximální možné míře integrována přímo do stavebního řízení, namísto aby existovala jako samostatné, procesně oddělené kroky.
Procesní jistoty účastníků jako limit zrychlování
Zrychlení povolovacích procesů nemůže probíhat na úkor procesních práv účastníků řízení. Právo být slyšen, právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí či právo na řádné odůvodnění rozhodnutí představují základní pilíře správního řízení, jejichž oslabení by vedlo k vysoké míře soudní korekce.
Závěrem lze konstatovat, že aktuální novela stavebního zákona představuje další krok ve snaze o stabilizaci a zrychlení povolování staveb. Zda se však politická ambice „razítka do roka“ promění v právní realitu, nebude záviset pouze na textu zákona, ale především na jeho aplikaci, institucionálním zajištění a schopnosti veřejné správy sladit rychlost s právní jistotou.
Další články
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.




