Od ledna se změní systém minimální mzdy. Skončí zároveň zaručená mzda v soukromém sektoru
Od 1. ledna 2025 vstupují v platnost zásadní změny v oblasti pracovního práva. Novela zákoníku práce přináší automatickou valorizaci minimální mzdy, ruší zaručenou mzdu v soukromém sektoru a zavádí nový systém zaručeného platu ve veřejné sféře. Úpravy zásadně mění pravidla hry pro zaměstnance i zaměstnavatele.
„Zákoník práce bývá v České republice novelizován již skoro pravidelně každým rokem, což znepřehledňuje situaci jak pro firmy, tak pro zaměstnance. Ani letošek přitom nebyl žádnou výjimkou. Zatímco na sebe většinu pozornosti strhla takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, vedle ní mnohem dále legislativním procesem prošla novela týkající se odměňování za práci. Ta bude účinná již 1. ledna 2025. Shodné datum účinnosti měla mít také ona flexibilní novela, nicméně je celkem jisté, že ji zákonodárci nestihnou do té doby schválit,“ komentuje Michael Mráček z advokátní kanceláře Dentons.
Jednou ze zásadních novinek novely zákoníku práce, která nabude účinnosti od ledna, je valorizace minimální mzdy. Minimální mzda bude od příštího roku valorizována automaticky na základě průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství a koeficientu stanoveného vládou. Do roku 2029 by měla dosáhnout 47 % průměrné mzdy. Již v roce 2025 se očekává její zvýšení na 20 800 Kč, což odpovídá 42,2 % průměrné mzdy.
„Automatická valorizace přinese zaměstnavatelům větší stabilitu a předvídatelnost v plánování nákladů,“ říká advokát Michael Mráček. „Zaměstnanci pak získají jistotu, že vývoj minimální mzdy bude systematický a nebude záviset na politickém rozhodování,“ dodává.
Novela také ruší zaručenou mzdu, která dosud stanovovala minimální výdělky podle náročnosti a odpovědnosti práce v osmi kategoriích. „Zrušení zaručené mzdy zjednoduší systém odměňování a zaměstnavatelům umožní větší flexibilitu při stanovování výše platů,“ vysvětluje Michael Mráček z Dentons. „Na druhou stranu však může dojít k oslabení ochrany zaměstnanců, kteří se nyní budou muset spoléhat na individuální či kolektivní vyjednávání,“ upozorňuje.
Tento krok je pozitivně vnímán zejména menšími zaměstnavateli, kteří se dlouhodobě potýkali s vysokými administrativními nároky spojenými s dodržováním pravidel zaručené mzdy. Pro zaměstnance však znamená větší důraz na schopnost obhajovat vlastní pracovní podmínky.
Ve státní a veřejné sféře nicméně novela zavádí nový systém zaručeného platu, který nahradí dosavadní zaručenou mzdu. Tento systém rozdělí odměňování do čtyř úrovní, přičemž nejnižší bude odpovídat minimální mzdě a nejvyšší dosáhne až 1,6násobku této částky.
„Nový systém přinese větší přehlednost a rovnost v odměňování zaměstnanců veřejného sektoru,“ hodnotí změnu Michael Mráček. „Zaměstnanci získají větší jistotu a možnost předvídat své příjmy, což může zvýšit stabilitu v tomto odvětví,“ dodává.
Novela zákoníku práce klade na firmy i zaměstnance nové nároky. „Firmy by měly přehodnotit své mzdové politiky, aby zůstaly konkurenceschopné nejen v oblasti odměňování, ale i pracovních podmínek,“ doporučuje závěrem Michael Mráček z Dentons.
Další články
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.




