Praktické tipy ke správnému zavedení práce na dálku po novele zákoníku práce

V mnohých případech však zcela opomíjí související právní aspekty a nedostatečně se vypořádávají i se souvisejícími riziky. Vystavují se zvýšenému riziku vzniku pracovních úrazů u zaměstnanců a odpovědnosti za ně a případným sankcím či soudním sporům. V tomto článku se podíváme, na co by se měl zaměstnavatel před umožněním práce na dálku, jak z tuzemska, tak ze zahraničí, zaměřit.

Obecně k zavedení práce na dálku

Novela zákoníku práce přináší s účinností od 1. října 2023 zaměstnavateli novou povinnost uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu o výkonu práce na dálku, dohodne-li se s ním na tomto způsobu práce. Za nedodržení této povinnosti pak nově zaměstnavateli hrozí pokuta až do výše 300 tisíc korun.

Oproti původnímu návrhu novela nezakládá žádné kategorii zaměstnanců nárok na výkon práce na dálku. Někteří zaměstnanci, jako např. rodiče dětí do 9let, však mají nárok na odůvodnění toho, proč jim výkon práce na dálku zaměstnavatel neumožní.

Dohoda je nicméně většinou pouze jedním z více dokumentů, který danou problematiku u zaměstnavatele upravuje. Za nejvhodnější způsob zakotvení práce na dálku je zpravidla považována kombinace právě dohody a vnitřního předpisu. Dohoda obvykle upravuje konkrétní otázky ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci, zatímco vnitřní předpis stanovuje základní a obecné podmínky výkonu práce na dálku.

Obsah dokumentace k práci na dálku

Oproti původním očekáváním novela blíže nestanovuje, co má dohoda o práci na dálku upravovat. Máme za to, že v rámci správného nastavení výkonu práce na dálku by dohoda, v kombinaci s vnitřním předpisem, měla pokrývat zejména níže uvedené oblasti, a to vždy při zohlednění konkrétních podmínek výkonu práce u zaměstnavatele a jeho potřeb.

• Režim rozhodný pro práci na dálku