Revoluce v zákoníku práce

V případě schválení novely v současném znění se například výrazně změní způsob výpočtu dovolených. Nárok na dovolenou by nově nebyl určován podle zaměstnancem odpracovaných dnů, ale v závislosti na týdenní pracovní době zaměstnance. Výsledný nárok na čerpání dovolené by se tak nově stanovoval v hodinách. Dále by doba, po níž zaměstnanec nekonal práci pro důležitou osobní překážku v práci, měla být považována pro účely výpočtu délky dovolené za odpracovanou, a to až do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby, avšak s podmínkou, že v daném kalendářním roce zaměstnanec skutečně odpracoval alespoň její dvanáctinásobek.

Nejvýraznější navrhovaná změna se týká minimální mzdy, jejíž výši doposud určovala nařízením vláda. Novela počítá se zavedením automatického mechanismu, jehož prostřednictvím se výše minimální mzdy naváže na úroveň mzdy průměrné. Výše minimální mzdy by se pak určila jako 0,548 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok, čímž by došlo k jejímu razatnímu nárůstu. Navýšení minimální mzdy by následně ovlivnilo i výši jednotlivých úrovní mzdy zaručené.

Novinkou je návrh na zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. Tento institut má zlepšit propojení rodinného a pracovního života. Na sdíleném pracovním místě se budou moci střídat dva i více zaměstnanců tak, aby ná základě jimi vytvořeného pracovního rozvrhu v souhrnu naplnili týdenní pracovní dobu, která však nesmí přesáhnout zákonem stanovený týdenní limit čtyřiceti hodin. Další navrhované změny se týkají například dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, dočasného přidělení zaměstnance, doručování a návratu zaměstnance po skončení rodičovské dovolené.

Navrhovaná účinnost novely je od 1. července 2019 s tím, že u úpravy institutu dovolené se předpokládá účinnost od 1. ledna 2020.

Zdroj: BNT journal