Souhlas vlastníka nemovitosti: co to je, co musí obsahovat a jak ho získat bez zbytečné administrativy
Každá firma nebo živnostník, který zapisuje sídlo do obchodního rejstříku nebo místo podnikání do živnostenského rejstříku, je povinen doložit právní důvod užívání prostor, přičemž u živnostenského rejstříku tak činí na žádost živnostenského úřadu.
Pokud podnikatel není vlastníkem nemovitosti, zákon vyžaduje písemné prohlášení vlastníka s úředně ověřeným podpisem – dokument, který mnoho začínajících podnikatelů překvapí svou formální náročností.[1] Nejjednodušší způsob, jak ho získat rychle a bez zbytečné administrativy, je virtuální sídlo přes MojeSidlo.cz – souhlas vlastníka nemovitosti je jeho automatickou součástí.
Co říká zákon
Povinnost doložit souhlas vlastníka nemovitosti vyplývá z § 14 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících. Podnikatel musí prokázat právní důvod užívání prostor, v nichž má sídlo umístěno – buď nájemní smlouvou, listem vlastnictví, nebo písemným prohlášením vlastníka nemovitosti.[2] Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, například notářem nebo na Czech POINTu. Souhlas nesmí být starší tří měsíců. Výjimku mají pouze OSVČ se sídlem v místě svého trvalého bydliště.[3]
Co musí souhlas obsahovat
Dokument musí identifikovat vlastníka nemovitosti, obsahovat přesnou adresu včetně čísla listu vlastnictví a příslušného katastrálního úřadu, uvést subjekt, kterému se souhlas uděluje, a nést úředně ověřený podpis.[4] Pokud má nemovitost více spoluvlastníků, vyžaduje se souhlas všech. Souhlas je jednostranný právní úkon – vlastník ho může kdykoliv odvolat, proto je důležité mít právní důvod užívání prostor zajištěn po celou dobu zápisu.
Virtuální adresa: souhlas bez starostí
Podnikatelé, kteří si zřizují sídlo prostřednictvím virtuální adresy, potřebují souhlas vlastníka stejně jako při běžné nemovitosti. Protože MojeSidlo.cz je vlastníkem nemovitostí, v nichž virtuální sídlo poskytuje, zákazník nemusí řešit nic – souhlas vlastníka nemovitosti získá automaticky 5 minut po úhradě jako součást služby. Zřízení probíhá zcela online, k dispozici jsou tři adresy v Praze a celý proces lze zvládnout během několika minut.
[1] Přesněji řečeno, právní předpisy vyžadují doložení právního důvodu užívání prostor, v nichž je sídlo umístěno. Písemné prohlášení vlastníka je jedním z možných způsobů; zákon připouští i prohlášení jiné osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem nakládat. U zápisu do veřejného rejstříku se tato povinnost neuplatní, je-li právní důvod zjistitelný z veřejné evidence. Srov. § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících.
[2] Zákon obecně požaduje doložení právního důvodu užívání prostor; konkrétní doklad se může lišit podle situace. U zápisu do veřejného rejstříku viz § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb.. Pro podnikatele podle živnostenského zákona platí, že právní důvod užívání prostor prokazují na žádost živnostenského úřadu; viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
[3] Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod užívání prostor, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (nemusí jít nezbytně o bydliště trvalé); zákon však současně stanoví i výjimky z tohoto pravidla. Viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
[4] Zákon vyžaduje písemné prohlášení vlastníka nebo jiné oprávněné osoby, které nesmí být starší než 3 měsíce a musí na něm být úředně ověřen podpis. Viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?




