Články s tagem: fikce uznání nároku

Pokud obecný soud vyzve žalovaného výzvou podle § 114b o.s.ř., aby se vyjádřil k žalobě, a žalovaný tak bez vážného důvodu neučiní[1] rozhodne soud rozsudkem pro uznání. Tímto způsobem soudy postupují již téměř šestnáct let. Ačkoliv rozsudků pro uznání byly vydány již stovky tisíc, donedávna neexistoval jednotný pohled na situace, kdy žalovaný kvalifikovanou výzvu nesplnil z objektivně ospravedlnitelného důvodu nebo se sice k žalobě se ve stanovené lhůtě vyjádřil tak, že ji odmítá, avšak své stanovisko náležitě neodůvodnil a na podporu svých tvrzení neoznačil příslušné důkazy. Touto problematikou, jakož i ústavní konformitou rozsudku pro uznání z důvodu nesplnění výzvy podle § 114b o.s.ř. obecně, se v průběhu roku 2016 opakovaně zabýval Ústavní soud a vydal několik zásadních rozhodnutí, na která chtějí autoři tohoto článku upozornit.

Dne 1. 1. 2017 oslavilo šestnácté narozeniny ustanovení § 114b občanského soudního řádu, které do civilně-procesního předpisu přinesla takzvaná velká novela o. s. ř. (zákon č. 30/2000 Sb. účinný od 1. 1. 2001) a které zavedlo dva „revoluční“ procesní instituty: takzvanou kvalifikovanou výzvu k vyjádření k žalobě (§ 114b odst. 1 o. s. ř.) a ve vztahu k žalovanému sankční fikci uznání nároku (§ 114b odst. 5 o. s. ř.).