Články s tagem: nájem prostoru sloužícího k podnikání

Správně a efektivně nastavená logistika a skladování vždy byly, a i dnes jsou středobodem jakéhokoliv obchodu se zbožím a jedním z ukazatelů úspěšného obchodu. Jakékoliv komplikace v těchto oblastech mohou mít zásadní dopady do závazkové a finanční stability podniků.

Je možné hledět na vztah právnických osob, ve kterém jedna společnost ovlivňuje druhou, stejně jako na vztah fyzické osoby a osoby blízké? Lze v takovém případě přenechat předmět nájmu k užívání i bez souhlasu pronajímatele?

Žádné ustanovení o skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání nestanoví, že by podmínkou výpovědi bylo prokázání naplnění výpovědního důvodu současně s výpovědí.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2177/2021 ze dne 4. dubna 2022 vyjádřil k možnosti odstoupit od smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání dle všeobecných ustanoveních o závazcích a dále k tomu, zda je nájemce povinen platit nájemné v případě, že předmět nájmu z důvodu závažných vad nepřevezme.

Na jaké nájmy se zákon vztahuje? Co je to tzv. ochranná doba? Mění se nějak práva nebo povinnosti dle stávající nájemní smlouvy? Na tyto a další otázky přinášíme odpovědi.

Jeden z největších fixních nákladů, které musí podnikatelé platit v současnosti i při uzavření jejich provozoven nebo omezení odbytu jejich zboží, je placení nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání. Stát, aby zabránil tomu, že podnikatelé přijdou o své provozovny z důvodu neplacení nájemného, přistoupil k opatření, které zásadně zasahuje do soukromoprávních smluv. Více naleznete v našem článku.

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.03.2018, sp. zn. 26 Cdo 3821/2017.

Před uzavřením samotné nájemní smlouvy dochází mezi pronajímatelem a nájemcem často k dohodě o základních podmínkách nájmu v podobě tzv. „head of terms“.[1] Strany si jimi potvrzují zájem nájemní smlouvu v budoucnu uzavřít a předběžnou dohodou o hlavních bodech spolupráce konstruují základní schéma budoucího nájmu prostoru sloužícího podnikání. Co by proto v head of terms týkajících se komerčního nájmu nemělo chybět a k čemu smluvním stranám jejich uzavření vůbec slouží?

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.12.2018, sp. zn. 26 Cdo 1932/2018.

Institut nájmu patří v praxi k velmi hojně se vyskytujícím závazkům. V souvislosti s rekodifikací civilního práva hmotného došlo v roce 2014 ke zrušení zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, přičemž zákonodárce přemístil úpravu do občanského zákoníku, jenž tento druh nájmu nazývá nájmem prostor sloužících podnikání. A právě této modalitě nájmu je zasvěcen dnešní rozhovor.

Přemýšlíte o otevření pobočky na Slovensku? Nebo tam snad hodláte pronajímat kanceláře? A už máte prostory zkolaudovány? Pokud ne, měli byste zpozornět. Zatímco v České republice lze uzavřít nájemní smlouvu i na nezkolaudované či dokonce dosud neexistující prostory, na Slovensku je situace komplikovanější. Jak zjistíte v tomto článku, právní úprava našich sousedů dopadající na uzavírání nájemních smluv se od té naší značné liší. Nebylo tomu tak ale vždy.

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.10.2018, sp. zn. 26 Cdo 312/2018.

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.07.2019, sp. zn. 26 Cdo 2217/2019.

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.01.2019, sp. zn. 26 Cdo 1811/2018.

Tento článek zodpovídá otázku, je-li možné pronajímat prostor sloužící k podnikání za tímto účelem, ačkoliv tento prostor v době započetí nájmu není způsobilý ke smluvenému účelu. Jinými slovy se bude jednat o ty případy, kdy vlastník nemovitosti či prostor bude mít v úmyslu dané prostory pronajímat za podnikatelským účelem, avšak tyto nebudou k tomuto účelu způsobilé.

Nový občanský zákoník (NOZ) zrušil desítky právních předpisů a nahradil úpravu v nich obsaženou. V mnoha případech nejde pouze o systematické přeřazení do jednoho předpisu a drobné úpravy, ale o zcela nové pojetí. Stejně tak je tomu i v případě nájmu prostor, ve kterých dochází k podnikatelské činnosti.