COVID-19: Možnost odložení nájemného pro podnikatelský nájem a nájem bytů
Jeden z největších fixních nákladů, které musí podnikatelé platit v současnosti i při uzavření jejich provozoven nebo omezení odbytu jejich zboží, je placení nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání. Stát, aby zabránil tomu, že podnikatelé přijdou o své provozovny z důvodu neplacení nájemného, přistoupil k opatření, které zásadně zasahuje do soukromoprávních smluv. Více naleznete v našem článku.
Nájem pro podnikatele
Pokud se podnikatel dostane do prodlení s placením nájemného nebo služeb v období od 12. 03. do 30. 06. 2020 (tento termín se možná bude ještě v budoucnu prodlužovat), tak pronajímatel nemá právo vypovědět nájem z důvodu tohoto prodlení. Podmínkou je, že k prodlení došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnost (typicky například nařízené uzavření provozovny). Je na nájemci, aby prokázal a pronajímateli doložil, že toto bylo skutečně způsobeno opatřeními státu. Upozorňujeme, že tento odklad se proto nevztahuje na všechny nájemce.
Zákaz výpovědi z tohoto důvodu bude trvat až do 31. 03. 2022. Nájemce bude současně povinen v této době uhradit dlužné nájemné. Pokud by tak neučinil, pronajímatel je oprávněn vypovědět nájem s výpovědní lhůtou 5 dnů.
Ochrana pronajímatele
Návrh zákona však poskytuje částečnou ochranu i pronajímateli. Pokud by například pronájem těchto prostor měl být jeho jediným zdrojem obživy, může po skončení nouzového stavu požadovat zrušení nájmu. V případě, že mezi nájemcem a pronajímatelem nebude možná dohoda, rozhodne o dané věci soud. Rovněž bude moci pronajímatel dříve vypovědět nájem i tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že své pohledávky ani v ochranné době (tj. do 31. 03. 2022) neuhradí.
Nájem bytů
Obdobná situace a podmínky budou platit u nájmu takového prostoru, který slouží k uspokojování bytové potřeby nájemce (byt, dům, část bytu nebo domu apod.). V tomto případě se pouze liší termíny, na které se omezení vztahuje. Zákaz výpovědi z důvodu prodlení s placením nájemného se bude vztahovat na nájemné za období od 12. 03. 2020 do skončení mimořádných opatření, avšak nejpozději do 30. 09. 2020. Ochranná doba, kdy nelze nájem z tohoto důvodu vypovědět je ve srovnání s podnikatelským nájmem kratší a trvá pouze do 31. 05. 2021. Rovněž i u nájmu bytu se toto omezení bude vztahovat pouze na nájemce, který nemůže platit nájemné převážně z důvodu omezení plynoucího z mimořádného opatření v souvislosti s COVID-19.
V případě nájmu bytu jsou však přísnější podmínky, kdy se pronajímatel může domáhat zrušení nájemní smlouvy po skončení nouzového stavu. Může tak učinit zejména, pokud by mohl v důsledku omezení upadnout do takové nouze, že nebude mít ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen.
Návrhy zákonů budou ještě projednávané v Poslanecké sněmovně, kde mohou doznat případných úprav.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




