COVID-19: Možnost odložení nájemného pro podnikatelský nájem a nájem bytů
Jeden z největších fixních nákladů, které musí podnikatelé platit v současnosti i při uzavření jejich provozoven nebo omezení odbytu jejich zboží, je placení nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání. Stát, aby zabránil tomu, že podnikatelé přijdou o své provozovny z důvodu neplacení nájemného, přistoupil k opatření, které zásadně zasahuje do soukromoprávních smluv. Více naleznete v našem článku.
Nájem pro podnikatele
Pokud se podnikatel dostane do prodlení s placením nájemného nebo služeb v období od 12. 03. do 30. 06. 2020 (tento termín se možná bude ještě v budoucnu prodlužovat), tak pronajímatel nemá právo vypovědět nájem z důvodu tohoto prodlení. Podmínkou je, že k prodlení došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnost (typicky například nařízené uzavření provozovny). Je na nájemci, aby prokázal a pronajímateli doložil, že toto bylo skutečně způsobeno opatřeními státu. Upozorňujeme, že tento odklad se proto nevztahuje na všechny nájemce.
Zákaz výpovědi z tohoto důvodu bude trvat až do 31. 03. 2022. Nájemce bude současně povinen v této době uhradit dlužné nájemné. Pokud by tak neučinil, pronajímatel je oprávněn vypovědět nájem s výpovědní lhůtou 5 dnů.
Ochrana pronajímatele
Návrh zákona však poskytuje částečnou ochranu i pronajímateli. Pokud by například pronájem těchto prostor měl být jeho jediným zdrojem obživy, může po skončení nouzového stavu požadovat zrušení nájmu. V případě, že mezi nájemcem a pronajímatelem nebude možná dohoda, rozhodne o dané věci soud. Rovněž bude moci pronajímatel dříve vypovědět nájem i tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že své pohledávky ani v ochranné době (tj. do 31. 03. 2022) neuhradí.
Nájem bytů
Obdobná situace a podmínky budou platit u nájmu takového prostoru, který slouží k uspokojování bytové potřeby nájemce (byt, dům, část bytu nebo domu apod.). V tomto případě se pouze liší termíny, na které se omezení vztahuje. Zákaz výpovědi z důvodu prodlení s placením nájemného se bude vztahovat na nájemné za období od 12. 03. 2020 do skončení mimořádných opatření, avšak nejpozději do 30. 09. 2020. Ochranná doba, kdy nelze nájem z tohoto důvodu vypovědět je ve srovnání s podnikatelským nájmem kratší a trvá pouze do 31. 05. 2021. Rovněž i u nájmu bytu se toto omezení bude vztahovat pouze na nájemce, který nemůže platit nájemné převážně z důvodu omezení plynoucího z mimořádného opatření v souvislosti s COVID-19.
V případě nájmu bytu jsou však přísnější podmínky, kdy se pronajímatel může domáhat zrušení nájemní smlouvy po skončení nouzového stavu. Může tak učinit zejména, pokud by mohl v důsledku omezení upadnout do takové nouze, že nebude mít ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen.
Návrhy zákonů budou ještě projednávané v Poslanecké sněmovně, kde mohou doznat případných úprav.
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
