COVID-19: Možnost odložení nájemného pro podnikatelský nájem a nájem bytů
Jeden z největších fixních nákladů, které musí podnikatelé platit v současnosti i při uzavření jejich provozoven nebo omezení odbytu jejich zboží, je placení nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání. Stát, aby zabránil tomu, že podnikatelé přijdou o své provozovny z důvodu neplacení nájemného, přistoupil k opatření, které zásadně zasahuje do soukromoprávních smluv. Více naleznete v našem článku.
Nájem pro podnikatele
Pokud se podnikatel dostane do prodlení s placením nájemného nebo služeb v období od 12. 03. do 30. 06. 2020 (tento termín se možná bude ještě v budoucnu prodlužovat), tak pronajímatel nemá právo vypovědět nájem z důvodu tohoto prodlení. Podmínkou je, že k prodlení došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnost (typicky například nařízené uzavření provozovny). Je na nájemci, aby prokázal a pronajímateli doložil, že toto bylo skutečně způsobeno opatřeními státu. Upozorňujeme, že tento odklad se proto nevztahuje na všechny nájemce.
Zákaz výpovědi z tohoto důvodu bude trvat až do 31. 03. 2022. Nájemce bude současně povinen v této době uhradit dlužné nájemné. Pokud by tak neučinil, pronajímatel je oprávněn vypovědět nájem s výpovědní lhůtou 5 dnů.
Ochrana pronajímatele
Návrh zákona však poskytuje částečnou ochranu i pronajímateli. Pokud by například pronájem těchto prostor měl být jeho jediným zdrojem obživy, může po skončení nouzového stavu požadovat zrušení nájmu. V případě, že mezi nájemcem a pronajímatelem nebude možná dohoda, rozhodne o dané věci soud. Rovněž bude moci pronajímatel dříve vypovědět nájem i tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že své pohledávky ani v ochranné době (tj. do 31. 03. 2022) neuhradí.
Nájem bytů
Obdobná situace a podmínky budou platit u nájmu takového prostoru, který slouží k uspokojování bytové potřeby nájemce (byt, dům, část bytu nebo domu apod.). V tomto případě se pouze liší termíny, na které se omezení vztahuje. Zákaz výpovědi z důvodu prodlení s placením nájemného se bude vztahovat na nájemné za období od 12. 03. 2020 do skončení mimořádných opatření, avšak nejpozději do 30. 09. 2020. Ochranná doba, kdy nelze nájem z tohoto důvodu vypovědět je ve srovnání s podnikatelským nájmem kratší a trvá pouze do 31. 05. 2021. Rovněž i u nájmu bytu se toto omezení bude vztahovat pouze na nájemce, který nemůže platit nájemné převážně z důvodu omezení plynoucího z mimořádného opatření v souvislosti s COVID-19.
V případě nájmu bytu jsou však přísnější podmínky, kdy se pronajímatel může domáhat zrušení nájemní smlouvy po skončení nouzového stavu. Může tak učinit zejména, pokud by mohl v důsledku omezení upadnout do takové nouze, že nebude mít ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen.
Návrhy zákonů budou ještě projednávané v Poslanecké sněmovně, kde mohou doznat případných úprav.
Další články
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?




