Prokazování naplnění výpovědního důvodu při skončení nájmu
Žádné ustanovení o skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání nestanoví, že by podmínkou výpovědi bylo prokázání naplnění výpovědního důvodu současně s výpovědí.
Žalobkyně (pronajímatelka) a žalovaná (nájemkyně) si v nájemní smlouvě na prostory sloužící k podnikání dohodly, že nájemkyně může vypovědět nájem před uplynutím sjednané doby nájmu – kromě výpovědních důvodů formulovaných v § 2308 občanského zákoníku – také tehdy, bude-li lékárna umístěná v prostorách, které byly předmětem nájemní smlouvy, vykazovat zápornou EBITDU. Žalovaná nájemní smlouvu vypověděla a tento důvod uvedla. Pro samotnou výpověď (její náležitosti, doručení, přezkum oprávněnosti atd.) si strany neujednaly práva a povinnosti odchylně od zákona.
Žalobkyně s výpovědí nesouhlasila, podala proti ní námitky, v nichž uvedla, že předmětný výpovědní důvod byl v nájemní smlouvě ujednán neurčitě, nesrozumitelně a tedy nicotně a navíc ani nebyl skutkově doložen a prostory odmítla převzít.
Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který konstatoval, že ačkoli výpovědní důvod je nutné ve výpovědi náležitě skutkově konkretizovat, žádné ustanovení o skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání výpovědí nestanoví, a ani ze smyslu a účelu právní úpravy nevyplývá, že by podmínkou oprávněnosti, případně důvodem neplatnosti či dokonce zdánlivosti výpovědi z nájmu bylo (ne)prokázání naplnění výpovědního důvodu vypovídané straně současně s výpovědí.
Aby byla výpověď oprávněná, musí uplatněný výpovědní důvod odpovídat zákonu nebo dohodě stran a musí být naplněn, nicméně výpověď je oprávněná i v takovém případě, že naplněnost uplatněného výpovědního důvodu vypovídající strana prokáže až v řízení o přezkumu oprávněnosti výpovědi, což se stalo v posuzovaném případě.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání žalobkyně zamítl.
Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3329/2021
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
