Články s tagem: nařízení

Jak je již známo, v květnu 2017 bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno finální znění dvou nových nařízení EU zcela nově regulujících sektor zdravotnických prostředků. Tato nařízení vstoupí v účinnost až v roce 2020 a 2022. Již nyní však někteří významní aktéři jako MedTech Europe, britský regulátor MHRA nebo české Ministerstvo zdravotnictví uveřejňují průvodce novou úpravou. Je tedy na místě si položit otázku, jaký dopad na trh budou nová nařízení mít.

Společnost Seminaria uspořádala 23. ledna 2018 již čtvrtou celostátní konferenci na téma GDPR – ochrana osobních údajů, pod odbornou záštitou Spolku pro ochranu osobních údajů a Asociace za lepší ICT řešení.

Čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy společnosti z daňových či jiných důvodů formálně přesídlí do Lucemburska či jiného kontinentálního státu Evropské unie. Tyto osoby často nepřestanou vykonávat své aktivity na území České republiky, kde mají mnohdy i část svého majetku. V případě nesplacených pohledávek naši klienti jako věřitelé často zápolí s otázkou, v jakém členském státě proti takovým osobám podat insolvenční návrh.

V posledních měsících vrcholí přípravy na květnovou účinnost tzv. GDPR, jež přináší nová a staronová přímo aplikovatelná pravidla v oblasti ochrany osobních údajů fyzických osob. Menší pozornost je však věnována nařízení o respektování soukromého života a ochrany osobních údajů v elektronických komunikacích, označovaného jako nařízení o soukromí a elektronických komunikacích či ePrivacy, které na konci října schválil Evropský parlament.

GDPR, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679), je revoluční především v tom, že by mělo sjednotit tuto regulaci v celé Evropské unii. Představíme si zásadní změny, které GDPR přinese.

Cestování se stává stále dostupnějším a vysoká mobilita obyvatel nejen na území EU je již každodenní samozřejmostí. Pro mnohé se zároveň nově cestování stane zábavnějším, neboť neomezený přístup k filmům, sportovním přenosům, hudbě, elektronickým knihám a hrám se výrazně zjednoduší. Co dnes často nebylo standardem, bude brzy pro všechny poskytovatele digitálního obsahu na území EU povinností.

Čeští zaměstnanci, kteří byli svým zaměstnavatelem vysláni do zahraničí, mají v porovnání s tamější pracovní silou mnohdy konkurenční výhodu v podobě nižších nákladů na odměnu za práci. To je jeden z důvodů, proč se některé státy Evropské unie rozhodly přistoupit k protekcionistickým opatřením. Na oblast vysílání zaměstnanců do jiného členského státu EU se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „Nařízení“), které je přímo aplikovatelné na území České republiky.

Nové a dlouho očekávané nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, označované zkráceně jako eIDAS („Nařízení“), přineslo bez velké pozornosti veřejnosti a médií od 1. července 2016 zásadní proměnu zejména v oblasti elektronické identifikace a autentizace.

Je to již více než 15 let, kdy se na evropské úrovni objevila právní úprava předurčující dnešní podobu právních předpisů členských států stran elektronického podpisu – směrnice 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy („Směrnice“). Směrnice ale bohužel nebyla způsobilá zajistit ucelený přeshraniční a meziodvětvový rámec pro bezpečné, důvěryhodné a snadno použitelné elektronické transakce.

V důsledku zveřejnění informace o schválení obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „nařízení“), známého také pod zkratkou GDPR[1] na úrovni Evropské unie (dále jen „EU“ nebo „Unie“) se již v kruzích odborné veřejnosti začalo diskutovat o regulatorních požadavcích, jež budou dle nového právního rámce na povinné subjekty kladeny. Kromě základních informací týkajících se této normy v následujícím textu naleznete srovnání se stávající právní úpravou a popis některých základních povinností, které dopadnou na subjekty odpovědné za zpracování osobních údajů, tj. správce a zpracovatele osobních údajů.[2]

Uveřejnění se dočkalo nové evropské nařízení o insolvenčním řízení, které bude účinné od poloviny roku 2017. Otázku, které soudy které členské země EU jsou příslušné k zahájení insolvenčního řízení, dosud řešilo evropské nařízení z roku 2000 – EU/1346/2000.