Články s tagem: nařízení

Evropská unie připravuje významnou změnu pravidel pro boj s neférovými praktikami v potravinovém řetězci. V březnu 2024 představila Evropská komise návrh nového nařízení , jehož cílem je posílit ochranu zemědělců a dalších slabších aktérů proti nespravedlivému jednání velkých společností, zejména v přeshraničním obchodu. Pravidla nyní procházejí závěrečným schvalovacím procesem.

Od 12. září 2025 vstoupilo v účinnosti evropské nařízení o datech (Data Act), které přináší zcela nová pravidla pro nakládání s daty z chytrých zařízení s cílem posílit evropskou datovou ekonomiku. Data Act představuje jeden z klíčových kroků na cestě k vytvoření jednotného evropského trhu s daty a ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy v digitálním světě.

Nařízení o svobodě sdělovacích prostředků nabylo účinnosti 8. srpna 2025.[1] Česká republika termín implementace nedodržela a vystavuje se tak riziku sankcí ze strany Evropské unie. Českou legislativu díky nařízení čeká řada změn, například v oblasti transparentnosti vlastnictví, koncentrace médií nebo reklamy zadávané státem.

Od června vstoupí v platnost dlouho očekávané nařízení vlády, které přinese významné změny v oblasti nároku na pracovní volno. Zaměstnanci získají až týden volna při úmrtí blízkého člena rodiny a dojde také k rozšíření svatebního volna včetně uznání partnerství.

Přinášíme rozhovor s jedním z řečníků letošního kongresu Právní prostor, JUDr. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., na téma Aktu o umělé inteligenci (AI Akt).

Začátkem roku 2025 došlo k oficiálnímu přijetí Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (European Health Data Space, EHDS), jehož původní znění Evropská komise představila v květnu 2022.[1] EHDS představuje jednu z nejambicióznějších iniciativ Evropské unie v oblasti digitalizace zdravotnictví. Jaké nové výzvy představuje EHDS pro jednotlivé aktéry působící ve zdravotnictví a kdy se na nová pravidla začít připravovat?

Jste výrobcem, dodavatelem, distributorem nebo e-shopařem a zaměřujete se na spotřebitele v EU? Pak byste měli reagovat na nové povinnosti, které pro vás začaly už od prosince platit.

V říjnu 2024 přijala Evropská unie nový balíček legislativních opatření, jehož cílem je zásadní modernizace ochrany průmyslových vzorů v EU. Tento „designový balíček“ zahrnuje nové nařízení a směrnici, které nejen aktualizují terminologii, ale také mění samotný přístup k ochraně průmyslových vzorů. Reformy mají přinést zjednodušení a zrychlení registračního procesu, větší právní jistotu a reagují na výzvy spojené s 3D tiskem, umělou inteligencí a digitální transformací. Co nás tedy čeká?

S účinností od 1. července 2023 byla uzavřena Rámcová smlouva o čl. 16 nařízení (ES) 883/2004, která umožňuje tzv. přeshraničním pracovníkům na dálku zůstat součástí systému sociálního zabezpečení u zaměstnavatele po delší dobu, tedy až na tři roky.

Od 13. prosince 2024 nabývá účinnosti nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků (dále jen „Nařízení“), známé také pod zkratkou GPSR (General Product Safety Regulation), jako nový nástroj pro zajištění bezpečnosti výrobků dodávaných spotřebitelům v rámci vnitřního trhu Evropské unie, tedy i v rámci České republiky.

Plná účinnost nařízení MiCA[1] a možnost podávání žádostí o udělení povolení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (dále v tomto článku jen jako „CASP“ z anglického crypto-asset service provider) se blíží a spolu s postupným přijímáním souvisejících evropských právních předpisů, zejména tzv. regulačních technických standardů doplňujících samotné nařízení MiCA, vyjasňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) z pozice evropského orgánu dohledu nad finančními trhy EU některé nejasnosti, které v souvislosti s přijetím nařízení MiCA vyvstaly.

Evropské nařízení o odlesňování (EUDR) představuje zásadní legislativní krok v boji proti globálnímu odlesňování, které má významné dopady nejen na životní prostředí, ale také na globální obchod.

Běžnou, víceletou praxí soudů při nařizování exekucí s cizím prvkem se stalo požadovat po oprávněném mj. úřední překlad exekučního titulu vydaného v rámci EU do českého jazyka. Zdá se však, že Krajský soud v Brně se konečně proti této – nutno dodat – nesprávné praxi postavil.

Dne 1. května 2024 nabyla účinnosti novela AML zákona a na něj navazující vyhlášky. Tyto novely odstartovaly v oblasti praní špinavých peněz záplavu novinek, se kterými se budeme potýkat v následujících letech, a které mají reagovat na překotný rozvoj na poli služeb souvisejících s kryptoaktivy a finančních služeb, a zároveň vyřešit nedostatky stávající úpravy. Shrnuli jsme pro vás chronologicky vše, co o nové úpravě AML potřebujete vědět.

Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je téma, které aktuálně hýbe světem. Není tomu jinak ani v České republice. Díky rychlému technologickému pokroku přicházejí změny dříve, než na ně stíhají legislativci reagovat. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty unie (dále „AI Akt“), který je prvním legislativním dokumentem z pera orgánů EU v této dynamicky se rozvíjející oblasti, byl dne 21. května 2024 přijat Radou Evropské Unie.

Dne 29. května 2024 schválil Senát Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZISIF“), a další související zákony. Přestože největší pozornost upoutala přísnější úprava notoricky známých alternativních fondů fungujících podle § 15 ZISIF, zajímavých novinek přináší novela mnohem více.

Současné české dědické právo je upraveno v občanském zákoníku, zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“), konkrétně v §§ 1475-1720, překvapivě jako součást práva věcného.

S aplikací evropského nařízení o dědictví (EU č. 650/2012) jsou stále nové problémy. Nově na českých katastrálních úřadech vyvstala otázka, zda musejí EDO uplatňovat všichni dědicové ze společenství dědiců, nebo zda tak mohou činit jen někteří.

Provozujete cloudové aplikace, webhosting, online platformy s možností sdílení obsahu nebo třeba WiFi? Pak buďte na pozoru. Od 17. února 2024 je plně účinné nařízení o digitálních službách, které s sebou přináší řadu pravidel dopadajících na poskytovatele online služeb, zejména v oblasti boje proti nezákonnému online obsahu a zvýšení transparentnosti online platforem. Nová pravidla shrnujeme ve třídílném seriálu věnovaném DSA.

To, čemu se v praxi říká „prosté elektronické podpisy“, představuje určitou zbytkovou kategorii – takových elektronických podpisů, které nesplňují ani ty nejméně přísné požadavky, kladené právní úpravou na konkrétní druhy elektronických podpisů. Mnohdy je ale tato zbytková kategorie (nesprávně) stavěna na roveň úplně všem elektronickým podpisům.

Baterie jsou výrobkem s neustále rostoucím významem pro celou ekonomiku, od jednotlivců po státní správu, začínáme je stále více využívat pro automobilovou dopravu, skladování energie pro domácnosti a rovněž jako vyrovnávací úložiště při výpadcích nebo optimalizaci dodávek elektřiny[1].

Právo vnímá podpis jako projev vůle fyzické osoby vůči konkrétnímu obsahu. Technické standardy pro elektronické podpisy ale dokážou rozlišovat mezi „právním“ podpisem, který vyjadřuje nějaký závazek, resp. projev vůle vůči podepsanému obsahu, a „technickým“ podpisem, který žádný závazek vůči podepsanému obsahu nevyjadřuje.

Když technické obory, stejně jako běžná praxe, mluví o různých druzích elektronických podpisů, chápou je jako disjunktní pojmové kategorie. Například když říkají „kvalifikovaný elektronický podpis“, míní tím takový, který není současně ani uznávaným elektronickým podpisem, ani zaručeným elektronickým podpisem. Právní úprava ale pojímá jednotlivé druhy elektronických podpisů odlišně. Jako do sebe vnořené kategorie: kvalifikovaný elektronický podpis je pro právo současně i uznávaným elektronickým podpisem, a současně i zaručeným elektronickým podpisem. Důsledkem je nepříjemné terminologické zmatení. To má ale i další příčiny a další podoby.

Získat povolení k modernizaci dosluhující větrné elektrárny má být díky novému nařízení Rady EU mnohem rychlejší než doposud. Zdlouhavé povolovací procesy však stále brzdí výraznější rozvoj větrných elektráren v Česku.

Počátkem letošního roku Evropská komise schválila další druhy hmyzu, které je možné uvádět na trh jako potraviny určené pro lidskou spotřebu.[1] V této souvislosti proběhla napříč společností řada dezinformací, a proto přinášíme přehled možností užití hmyzu v potravinách dle aktuální právní regulace.