Využívání vázaných zástupců v kontextu nařízení MiCA
Plná účinnost nařízení MiCA[1] a možnost podávání žádostí o udělení povolení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (dále v tomto článku jen jako „CASP“ z anglického crypto-asset service provider) se blíží a spolu s postupným přijímáním souvisejících evropských právních předpisů, zejména tzv. regulačních technických standardů doplňujících samotné nařízení MiCA, vyjasňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) z pozice evropského orgánu dohledu nad finančními trhy EU některé nejasnosti, které v souvislosti s přijetím nařízení MiCA vyvstaly.
Jednou z nevyjasněných otázek byla donedávna také (ne)možnost využívání vázaných zástupců ze strany jednotlivých CASPs. Tuto problematiku však ESMA před nedávnem vyjasnila ve svých Q&A[2], v nichž se otázkou využívání vázaných zástupců ze strany CASPs ve smyslu nařízení MICA zabývá a přestože Q&A nemají povahu oběcně závazných normativních právních aktů, představují jako stanovisko dohledového orgánu vodítko, které je vhodné zohledňovat.
Pro úplnost je nezbytné uvést, že vázanými zástupci (v anglickém znění tied agents) se pro účely předmětných Q&A rozumí vázaní zástupci ve smyslu čl. 4 odst. 1 bod 29 směrnice MiFID II[3], tedy: „fyzická nebo právnická osoba, která na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost pouze jednoho investičního podniku, na jehož účet jedná, propaguje investice nebo doplňkové služby u zákazníků nebo potenciálních zákazníků, přijímá a předává instrukce nebo pokyny zákazníků v souvislosti s investičními službami nebo finančními nástroji, umísťuje finanční nástroje nebo poskytuje poradenství zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům ohledně těchto finančních nástrojů nebo služeb.“
Vzhledem k tomu, že nařízení MiCA využívání vázaných zástupců ze strany CASP nijak neupravuje, nabízelo se ještě do publikovaných Q&A analogické použití dřívějších Q&A[4] k otázce využívání vázaných zástupců při poskytování služeb skupinového financování dle nařízení o crowdfundingu[5]. V těchto dřívějších Q&A ESMA uvádí, že z důvodu absence výslovné úpravy vázaných zástupců v nařízení o crowdfundingu je jejich využívání možné pouze k marketingovým účelům a propagaci, avšak nikoliv k samotnému poskytování služeb skupinového financování.
Totožný přístup zaujala ESMA i nyní ve vztahu k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Opět tak potvrzuje, že při absenci konkrétního regulačního rámce pro využívání vázaných zástupců jednajících jménem CASP nemohou tito (nelicencovaní) vázaní zástupci přijímat a předávat pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků či poskytovat poradenství týkající se kryptoaktiv, a to i přesto, že by tak činili jménem a na účet licencovaných CASPs.
Jediné možné využití vázaných zástupců tak připadá v úvahu pouze za situace, kdyby byli i samotní vázaní zástupci licencovanými CASP. Tento scénář je však s ohledem na náročnost procesu získání povolení dle nařízení MiCA spíše teoretický.
Závěrem lze shrnout, že ESMA v nových Q&A pouze potvrzuje svůj přístup k využívání vázaných zástupců v nově regulovaných oblastech, které podle ní není bez konkrétního regulačního rámce de facto vůbec možné. Dle mého názoru bude zajímavé sledovat, jak se s tímto přístupem regulátora vypořádají jednotliví CASPs, protože je téměř jisté, že ovlivní obchodní model nejedné tuzemské platformy. Nahradit činnost vázaných zástupců bude samozřejmě možné prostřednictvím zaměstnanců jednotlivých CASPs.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937
[2] ESMA Q&A 2143 (https://www.esma.europa.eu/publications-data/questions-answers/2143)
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU
[4] ESMA Questions and Answers On the European crowdfunding service providers for business Regulation (https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/esma35-42-1088_qas_crowdfunding_ecspr.pdf)
[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937
Další články
Limity digitalizace korporátního rozhodování
Prudký rozvoj segmentu informačních a komunikačních technologií přinesl v posledních letech novou realitu, kterou si dříve dokázali představit jen ti největší vizionáři. Na tuto skutečnost se snaží reagovat i právo, avšak – jak už to u něj často bývá – nedaří se mu vždy držet krok s technologickým vývojem.
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.




