Využívání vázaných zástupců v kontextu nařízení MiCA
Plná účinnost nařízení MiCA[1] a možnost podávání žádostí o udělení povolení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (dále v tomto článku jen jako „CASP“ z anglického crypto-asset service provider) se blíží a spolu s postupným přijímáním souvisejících evropských právních předpisů, zejména tzv. regulačních technických standardů doplňujících samotné nařízení MiCA, vyjasňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) z pozice evropského orgánu dohledu nad finančními trhy EU některé nejasnosti, které v souvislosti s přijetím nařízení MiCA vyvstaly.
Jednou z nevyjasněných otázek byla donedávna také (ne)možnost využívání vázaných zástupců ze strany jednotlivých CASPs. Tuto problematiku však ESMA před nedávnem vyjasnila ve svých Q&A[2], v nichž se otázkou využívání vázaných zástupců ze strany CASPs ve smyslu nařízení MICA zabývá a přestože Q&A nemají povahu oběcně závazných normativních právních aktů, představují jako stanovisko dohledového orgánu vodítko, které je vhodné zohledňovat.
Pro úplnost je nezbytné uvést, že vázanými zástupci (v anglickém znění tied agents) se pro účely předmětných Q&A rozumí vázaní zástupci ve smyslu čl. 4 odst. 1 bod 29 směrnice MiFID II[3], tedy: „fyzická nebo právnická osoba, která na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost pouze jednoho investičního podniku, na jehož účet jedná, propaguje investice nebo doplňkové služby u zákazníků nebo potenciálních zákazníků, přijímá a předává instrukce nebo pokyny zákazníků v souvislosti s investičními službami nebo finančními nástroji, umísťuje finanční nástroje nebo poskytuje poradenství zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům ohledně těchto finančních nástrojů nebo služeb.“
Vzhledem k tomu, že nařízení MiCA využívání vázaných zástupců ze strany CASP nijak neupravuje, nabízelo se ještě do publikovaných Q&A analogické použití dřívějších Q&A[4] k otázce využívání vázaných zástupců při poskytování služeb skupinového financování dle nařízení o crowdfundingu[5]. V těchto dřívějších Q&A ESMA uvádí, že z důvodu absence výslovné úpravy vázaných zástupců v nařízení o crowdfundingu je jejich využívání možné pouze k marketingovým účelům a propagaci, avšak nikoliv k samotnému poskytování služeb skupinového financování.
Totožný přístup zaujala ESMA i nyní ve vztahu k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Opět tak potvrzuje, že při absenci konkrétního regulačního rámce pro využívání vázaných zástupců jednajících jménem CASP nemohou tito (nelicencovaní) vázaní zástupci přijímat a předávat pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků či poskytovat poradenství týkající se kryptoaktiv, a to i přesto, že by tak činili jménem a na účet licencovaných CASPs.
Jediné možné využití vázaných zástupců tak připadá v úvahu pouze za situace, kdyby byli i samotní vázaní zástupci licencovanými CASP. Tento scénář je však s ohledem na náročnost procesu získání povolení dle nařízení MiCA spíše teoretický.
Závěrem lze shrnout, že ESMA v nových Q&A pouze potvrzuje svůj přístup k využívání vázaných zástupců v nově regulovaných oblastech, které podle ní není bez konkrétního regulačního rámce de facto vůbec možné. Dle mého názoru bude zajímavé sledovat, jak se s tímto přístupem regulátora vypořádají jednotliví CASPs, protože je téměř jisté, že ovlivní obchodní model nejedné tuzemské platformy. Nahradit činnost vázaných zástupců bude samozřejmě možné prostřednictvím zaměstnanců jednotlivých CASPs.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937
[2] ESMA Q&A 2143 (https://www.esma.europa.eu/publications-data/questions-answers/2143)
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU
[4] ESMA Questions and Answers On the European crowdfunding service providers for business Regulation (https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/esma35-42-1088_qas_crowdfunding_ecspr.pdf)
[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937
Další články
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
