Konec nezákonné praxe? K otázce úředního překladu cizojazyčného exekučního titulu.
Běžnou, víceletou praxí soudů při nařizování exekucí s cizím prvkem se stalo požadovat po oprávněném mj. úřední překlad exekučního titulu vydaného v rámci EU do českého jazyka. Zdá se však, že Krajský soud v Brně se konečně proti této – nutno dodat – nesprávné praxi postavil.
V daném případě došlo ze strany soudního exekutora (dle pokynu exekučního soudu) k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce s odůvodněním, že exekuční titul, kterým byl rozsudek rakouského soudu, byl sice předložen v originálním vyhotovení, avšak jeho úřední překlad do českého jazyka ani přes výzvu soudu předložen nebyl.
Naše kancelář se dlouhodobě potýkala se zavedenou praxí soudů, které po nás jakožto zástupcích oprávněného, před pověřením soudního exekutora k provedení exekuce, požadovaly kromě osvědčení doložit i úřední překlad exekučního titulu vydaného v jiném členském státě EU. Vzhledem k tomu, že se dle našeho názoru jedná o postup, který není v souladu s platnými normami a navíc zatěžuje klienty dalšími náklady, vůči danému požadavku soudu jsme se ohradili a proti rozhodnutí soudního exekutora podali odvolání.
Naše argumentace spočívala zejména v tom, že k návrhu na nařízení exekuce bylo řádně doloženo vše, co tuzemské a evropské předpisy požadují. Kromě originálu exekučního titulu bylo předloženo též osvědčení v českém jazyce, jehož obsah v souladu s čl. 42 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 odpovídá obsahu exekučního titulu a potvrzuje údaje v něm obsažené.
Čl. 42 odst. 3 předmětného nařízení umožňuje soudu žádat toliko překlad osvědčení podle čl. 53 nařízení, nikoli překlad samotného rozhodnutí. Překlad exekučního titulu smí soud požadovat pouze tehdy, není-li možné v exekučním řízení dále pokračovat, jak stanoví čl. 42 odst. 4 daného nařízení. Doložené osvědčení jinak obsahuje všechny formální i obsahové náležitosti, na základě kterých je zahájení exekuce možné bez dalšího.
Krajský soud v Brně se s naší argumentací ztotožnil, když dodal, že: „Soud ve státě výkonu – provedení exekuce sice takový překlad (exekučního titulu) může od navrhovatele následně vyžádat, avšak podle názoru odvolacího soudu je třeba danou iniciativu směřovat spíše do další fáze výkonu, pokud taková fáze nastane, tj. reagovat spíše na případnou procesní iniciativu povinného v tomto směru.“
S tímto názorem se ztotožňujeme, a bude-li věc pokračovat v řízení před dovolacím soudem, budeme její vývoj pečlivě sledovat.
Zdroj:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
Usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 20 Co 117/2024 ze dne 10.05.2024
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
