Nová éra digitálního zdravotnictví: Co přináší Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS)
Začátkem roku 2025 došlo k oficiálnímu přijetí Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data (European Health Data Space, EHDS), jehož původní znění Evropská komise představila v květnu 2022.[1] EHDS představuje jednu z nejambicióznějších iniciativ Evropské unie v oblasti digitalizace zdravotnictví. Jaké nové výzvy představuje EHDS pro jednotlivé aktéry působící ve zdravotnictví a kdy se na nová pravidla začít připravovat?
Jednotný trh pro sdílení i využití zdravotních dat
Vzhledem k tomu, že míra digitalizace zdravotnictví je doposud v různých členských státech rozdílná, liší se i postavení jednotlivých pacientů. EHDS má zabránit další roztříštěnosti tím, že všem pacientům přiznává univerzální přístup k jejich elektronickým zdravotním datům. Cílem EHDS je zajistit, aby pacienti mohli svá zdravotní data (včetně lékařských zpráv, výsledků vyšetření nebo očkovacích záznamů) snadno a bezpečně sdílet se zdravotnickými pracovníky napříč Evropskou unií. EHDS staví na konceptu kontroly pacientů nad jejich daty, pacienti tak budou mít plné právo rozhodovat, s kým a za jakých podmínek svá data sdílejí.
Kromě samotných pacientů mají z jednotného trhu těžit i poskytovatelé zdravotních služeb, farmaceutické společnosti či výrobci zdravotnických prostředků. Nová pravidla mají tedy přispět nejen ke zvýšení efektivity a bezpečnosti zdravotní péče, ale zároveň i k urychlení vývoje nových léčiv, diagnostických postupů a technologií v oblasti zdravotnictví. Dalším očekávaným výsledkem je, že díky dostupným datům budou zdravotnické systémy schopny lépe identifikovat rizikové skupiny obyvatel a zaměřit se na prevenci nemocí, což může přispět ke zlepšení celkového zdraví populace.
Primární a sekundární využití zdravotních dat
Dvěma klíčovými pilíři EHDS je tzv. primární a sekundární využití elektronických zdravotních dat. Zatímco primární využití slouží pro účely poskytování zdravotní péče, sekundární využití zdravotních dat je určeno pro vyjmenované účely, mezi které patří i vědecký výzkum a inovace či tvorba statistik.
V rámci primárního využití zdravotních dat stanoví EHDS především povinnost vést vybrané kategorie elektronických zdravotních dat v jednotném evropském formátu, jejichž technickou specifikaci stanoví prováděcí akty. Členské státy mají poté zajistit připojení poskytovatelů zdravotních služeb k vnitrostátním kontaktním místům pro digitální zdravotnictví a zajistit propojení s kontaktními místy ostatních členských států. K výměně dat na evropské úrovni má sloužit platforma MyHealth@EU zřizovaná Evropskou komisí.
Pravidla sekundárního využití zdravotních dat vymezují nový zformalizovaný proces pro předávání vybraných kategorií elektronických zdravotních dat pro vyjmenované účely se zapojením vnitrostátních subjektů pro přístup ke zdravotním datům (health data access body). Žadatelé o zdravotní data (data users) mohou získat přístup pouze na základě povolení vydaného subjektem pro přístup ke zdravotním datům. Držitelé dat (data holders) jsou pak povinni zpřístupnit data v anonymizované podobě těm, kdo získají oprávnění. EHDS zároveň definuje nové přestupky pro držitele i žadatele o data, přičemž jejich vymáhání je svěřeno právě subjektům pro přístup ke zdravotním datům. V postavení žadatelů i držitelů dat mohou být různé subjekty včetně farmaceutických společností, výrobců zdravotnických prostředků či vývojářů wellness aplikací.
Kdy začne být EHDS účinné?
Vzhledem k tomu, že EHDS platí na území celé Evropské unie bez nutnosti dodatečné transpozice do vnitrostátních právních předpisů, povinné subjekty se již mohou začít na novou regulaci připravovat. Zatímco pravidla primárního využití zdravotních dat začnou být účinná převážně od roku 2027, pravidla sekundárního využití dat až v roce 2029 či později.
[1] Evropský prostor pro zdravotní údaje: Rada přijala nové nařízení o zlepšení přeshraničního přístupu ke zdravotním údajům EU. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2025/01/21/european-health-data-space-council-adopts-new-regulation-improving-cross-border-access-to-eu-health-data/.
Další články
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?




