Právní souvislosti vysílání zaměstnanců v rámci EU
Čeští zaměstnanci, kteří byli svým zaměstnavatelem vysláni do zahraničí, mají v porovnání s tamější pracovní silou mnohdy konkurenční výhodu v podobě nižších nákladů na odměnu za práci. To je jeden z důvodů, proč se některé státy Evropské unie rozhodly přistoupit k protekcionistickým opatřením. Na oblast vysílání zaměstnanců do jiného členského státu EU se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „Nařízení“), které je přímo aplikovatelné na území České republiky.
Vysílání zaměstnanců
Právní úprava stanoví, že aby se jednalo o vyslaného zaměstnance, musí mít daná osoba statut zaměstnance dle uvedeného Nařízení, doba vyslání nesmí převýšit 24 měsíců (ovšem s možností výjimky), musí existovat přímý vztah mezi vyslaným zaměstnancem a zaměstnavatelem a příslušnost zaměstnance k právním předpisům země zaměstnavatele musí trvat po dobu alespoň 1 měsíce před vysláním.[1] Nařízení v článku 12 stanoví, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat do zahraničí na dobu maximálně 24 měsíců, kdy minimální doba mezi opětovným vysláním je 2 měsíce. Zaměstnavatel však může se souhlasem zaměstnance požádat o výjimku, aby zaměstnanec zůstal pojištěn v České republice.[2]
Německý zákon o minimální mzdě, tzv. MiLoG
Nový německý zákon o minimální mzdě (dále jen „MiLoG“) stanovuje od 1. ledna 2015 plošnou minimální hodinovou mzdu ve výši 8,50 €[3] a další povinnosti, zejm. povinnost ohlašovací, evidenční a archivační. Zaměstnavateli v důsledku aplikace MiLoG vzniká kromě určitých povinností také neúměrná administrativní zátěž a v důsledku i nutnost vynaložit značné finanční prostředky ve srovnání s předchozím stavem. Zákon obdobného znění byl přijat i ve Francii.[4]
Zaměstnavatelé jsou povinni před začátkem činnosti svého zaměstnance v Německu písemně a v německém jazyce nahlásit centrále celního úřadu v Kolíně nad Rýnem zahájení aktivit a poskytnout příslušné údaje poštou nebo faxem. Zaměstnavatel současně žádá společně se zaměstnancem o vydání tzv. formuláře A1, tj. formuláře potvrzujícího příslušnost k právním předpisům pro vyslané zaměstnance, kdy potvrzení pro účel vyslání zaměstnance vystavuje místně příslušná správa sociálního zabezpečení.[5] Povinnost hostitelské země uznat formulář A1 vyplývá mj. z rozhodnutí Evropského soudního dvora (dnes Soudní dvůr Evropské unie), věc C-2/05.[6] Pokud jde o činnost, která není vázána na jednotlivé pracoviště, např. přeprava zboží, jedná se o zjednodušené ohlášení, které se odevzdává u Spolkového finančního ředitelství Západ.[7]
Informace o ohlašovacím postupu a příslušné ohlašovací formuláře jsou dostupné na internetových stránkách německé celní správy, v nejbližší době by měly být informace k dispozici také v angličtině a francouzštině.[8] Na stránkách českého ministerstva zahraničních věcí jsou taktéž k dispozici návody, formuláře a překlady související legislativy do češtiny, mimo jiné návod na vyplnění přihlašovacího formuláře na celní úřad v Kolíně nad Rýnem.[9]
MiLoG dále ukládá povinnost evidovat počátek, konec a délku denní pracovní doby nejpozději do uplynutí 7. dne po dni pracovního výkonu. I zde je možnost zjednodušení při zaměstnávání pracovníků, kteří nejsou vázaní na jedno pracovní místo, kdy postačí uvést denní pracovní dobu. Po ukončení aktivit je nutné do 8 pracovních dnů vyhotovit záznam o pracovní činnosti zaměstnance. Takové údaje musí být pro účely kontroly k dispozici v německém jazyce na území Německa a minimálně po dobu 2 let archivovány.[10]
Sankce a pozastavení působnosti zákona o minimální mzdě
Příslušným orgánem pro kontrolu dodržování zákona je zvláštní útvar německé celní správy „Finanzkontrolle Schwarzarbeit“ (dále jen „FKS“). Pokud FKS při kontrole zjistí, že není vyplácena minimální mzda, hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 500.000 €. Kromě finančního postihu může být společnost při pokutě vyšší než 2.500 € vyloučena z možnosti účastnit se německých veřejných zakázek. Pokuty budou posuzovány dle míry provinění (záměrné porušení, rozsah, u nedbalosti činí horní hranice finančního postihu 250.000 €), pokuty tak nelze paušalizovat.[11]
V souvislosti s přezkumem konformity tohoto zákona s právem EU vyhlásila spolková vláda Německa (resp. spolková ministryně pro práci a sociální věci) dne 30. 1. 2015 moratorium na aplikaci zákona v sektoru dopravy, a to konkrétně pro transit přes SRN (nikoliv však kabotáž nebo nakládku a vykládku v rámci přeshraniční silniční dopravy). Moratorium platí zpětně k 1. 1. 2015 a bude trvat až do závazného rozhodnutí na úrovni EU.[12] V rámci moratoria odpadá ohlašovací povinnost, celní úřady tak nebudou provádět kontroly dodržování MiLoG a zahajovat přestupková řízení. Odpadá také povinnost záznamu pracovní činnosti.[13] Navzdory tomuto však na konci června tohoto roku ke kontrolám v Německu docházelo. V případě takové kontroly by měl dopravce komunikovat s příslušným úřadem a dát najevo, že s uplatňováním zákona až do závazného rozhodnutí na úrovni EU nesouhlasí, příhodné může být taktéž poukázání na ustanovení zákona na ochranu osobních údajů, neboť německé úřady vyžadují informace o smlouvách a vysílaných řidičích.
Závěrem
Situace, kdy některé členské státy EU tendují k protekcionistickým opatřením před východními zeměmi, se kterými souvisí byrokratická zátěž, uzavírá unijní trh a navrací situaci ke stavu před jejich vstupem do EU. Dochází tak k narušení politiky sjednocené Evropy a volného trhu. Konečné rozhodnutí o těchto otázkách však podá až Soudní dvůr Evropské unie.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004.
[2] Taková výjimka musí být v zájmu zaměstnance a může být udělena nejdéle na dobu 5 let. S výjimkou musí souhlasit jak místně příslušná instituce, tak i Česká správa sociálního zabezpečení.
[3] Německo navíc plánuje od roku 2017 zvýšit minimální mzdu o další čtyři procenta. Má stoupnout ze současných 8,50 na 8,84 eura (240 Kč) za hodinu.
[4] Francie se brání levným řidičům z východu. Musí brát aspoň 50 tisíc [online]. In: iDnes.cz, 2016 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ridici-nakladnich-aut-a-minimalni-mzda-ve-francii-f60-/ekonomika.aspx?c=A160629_135144_ekonomika_jvl
[5] Podání žádosti o určení příslušnosti [online]. In: cssz.cz, 2015 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/urceni-statu-pojisteni/urceni-statu-pojisteni-dle-novych-narizeni-883-2004-a-987-2009/podani-zadosti-o-urceni-prislusnosti.htm
[6] Vyslaní pracovníci [online]. In: europa.eu, 2016 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/citizens/work/work-abroad/posted-workers/index_cs.htm
[7] Minimální mzda v Německu od 1. ledna 2015 [online]. In: Velvyslanectví Spolkové republiky Německo [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.prag.diplo.de/Vertretung/prag/cs/07-Soziales/seite__mindestlohn2015__cz.html
[8] Německo: Od ledna 2015 platí zákon o minimální mzdě. In: BusinessInfo.cz [online]. 2015 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nemecko-srn-zakon-o-minimalni-mzda-2015-60800.html
[9] Zavedení plošné minimální mzdy v SRN – návody, formuláře a překlady legislativy do ČJ (nejen pro mobilní činnost zaměstnanců). In: Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. 2015 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/zamestnavani_obcanu_cr_v_srn/zavedeni_plosne_minimalni_mzdy_v_srn.html
[10] Vyslaní pracovníci. In: Cssz.cz [online]. 2011 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/urceni-statu-pojisteni/urceni-statu-pojisteni-dle-novych-narizeni-883-2004-a-987-2009/vyslani-pracovnici.htm
[11] Odpovědi na nejčastěji kladené otázky k německé minimální mzdě. In: Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. 0015n. l. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/zamestnavani_obcanu_cr_v_srn/odpovedi_na_nejcasteji_kladene_otazky_k.html
[12] Pokud jde o řízení Evropské komise proti SRN ve věci MiLoG, v nejbližší době se očekává podání žaloby u Soudního dvora Evropské unie. Do ukončení sporu nelze počítat s úpravou MiLoG pro ČR v zásadních otázkách jako je aplikace na sektor dopravy, přeshraniční styk, služební cesty do SRN aj.
[13] Novinky k moratoriu na aplikaci zákona o minimální mzdě v sektoru dopravy - pro transit přes SRN. In: Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. 0015n. l. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/berlin/cz/obchod_a_ekonomika/zamestnavani_obcanu_cr_v_srn/spolkova_vlada_vyhlasila_moratorium_na.html
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
