Články s tagem: odvolací soud

Ústavně-právní výbor Senátu ve spolupráci s Nejvyšším soudem (nebo to bylo obráceně?) uspořádal 26. listopadu 2019 v jednacím sále Senátu konferenci „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“.

Není tomu tak dávno, kdy jsem na tomto místě popsal velmi odvážný přístup jednoho ze senátů Vrchního soudu v Praze, který přímočaře a hospodárně, leč přísně v mezích zákona, ve věci meritorně rozhodl, ač měl k dispozici řadu argumentů, proč věc vrátit soudu prvého stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí (O statečné odvolačce, 5. října 2016). Nyní mě zaujalo rozhodnutí soudu téhož stupně, ovšem toho olomouckého, které je právně nesmírně zajímavé, provokující vskutku hluboké úvahy a debaty, leč pro mou náturu přespříliš formalistické, chcete-li, podle mě mimo reálný život.

Justiční ping-pong, toť novinářská zkratka pro opakované zrušení rozhodnutí nalézacího soudu tím apelačním a vrácení věci k novému projednání. Zároveň i díky komentářům politiků, třeba i pana prezidenta, se právě tento jev výkonu spravedlnosti stal jistým symbolem neefektivnosti soudní moci.

Brno 30. června (ČTK) - Odvolací soud není oprávněn zrušit rozsudek soudu prvního stupně jen proto, aby prosadil své vlastní hodnocení důkazů, které sám neprováděl. Ústavní soudci dnes zkritizovali postup Krajského soudu v Plzni, který po dvou zprošťujících verdiktech odebral soudci chebského okresního soudu konkrétní kauzu a přidělil ji jinému samosoudci. Nález je k dispozici na webu soudu.

Praha 18. dubna (ČTK) - Osvobozující verdikt nad Janou Nagyovou (dnes Nečasovou) a ostatními obžalovanými v kauze zneužití Vojenského zpravodajství zrušil odvolací senát mimo jiné proto, že soud "naprosto nekriticky" akceptoval jejich obhajobu. Podle usnesení, které má ČTK k dispozici, se Obvodní soud pro Prahu 1 nevypořádal s důkazy, které obhajobu Nagyové a ostatních zpochybňují či přímo vyvracejí. Nepřihlédl rovněž ke změnám ve výpovědích jednotlivých obžalovaných.

Ústavní soud nálezem I. ÚS 2726/14 odmítnul přístup Městského soudu v Praze, který pouze na základě důkazů provedených před obvodním soudem dospěl, na rozdíl od obvodního soudu, k závěru, že vina pachatele je "absolutně jasná".

Základní účel a cíl odvolacího řízení spočívá v odstranění všech případných procesních, skutkových i právních vad, jichž se ve svém rozsudku dopustil nalézací soud. Smyslem je dojít k bezvadnému konečnému rozhodnutí. Všichni víme, že názory obou soudních instancí se mohou lišit z mnoha úhlů pohledu, právní názor soudu odvolacího však musí být soudem prvního stupně respektován.