Články s tagem: pracoviště

Velmi často se stává, že zaměstnavatelé mají nastavenou nulovou toleranci k alkoholu. V případě, že zjistí, že zaměstnanci jsou na pracovišti pod vlivem alkoholu nebo jej konzumují v pracovní době, chtějí věc řešit „okamžitě“.

Partnerské či intimní vztahy na pracovišti nejsou v dnešní době ničím výjimečným. Problém však nastává ve chvíli, kdy se do nich zapletou osoby v nerovném postavení, zejména členové vedení firmy a jejich podřízení. V takových případech přestává jít o soukromou záležitost a začíná se rozpadat důvěra v samotné základy firemní kultury. Média toto téma nedávno rozvířila. Odborníci přibližují, co už je za hranou a radí, jak situace řešit.

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Pro svůj příspěvek jsem si vybral judikáty Nejvyššího soudu z posledních zhruba 10 let. Některé z nich ještě nejsou přístupné ani v informačních systémech. Jde o judikáty, které se vztahují ke kontroverzním tématům, nebo mají praktický význam pro postup advokáta u soudu.

Můj příspěvek bude o práci na dálku, dnes hojně využívaném institutu. Jeho cílem není jen vyložit současnou úpravu, ale podívat se i na její vývoj, protože současná úprava není konečná, a bude se zcela jistě vyvíjet legislativně i, a to především, interpretačně. A jak všichni víme, vývoj interpretací je někdy daleko dynamičtější, než vývoj textu zákona.

Již téměř tři desítky policistů z pražské speciální pořádkové jednotky uspěly u soudu ve sporu o odměňování pracovní pohotovosti. Ačkoliv ji byli nuceni držet na policejní služebně, vyplácena jim byla pouze třetina mzdy.[1] Problematika místa, kde se pracovní pohotovost drží, je tak navzdory ustálené soudní praxi stále aktuální.

Možná máte podezření, že zaměstnanci v práci prokrastinují nebo chcete přijít na to, proč vám na skladě podezřele ubývá zboží. Kamery vám můžou vaše trable vyřešit. Jejich použití má ale právní háček, který vám představíme v tomto článku.

V první části článku byl uveden skutečný případ poškozeného Adama (smyšlené jméno), který se stal terčem dehonestující pomluvy na pracovišti. V nynějším článku se dozvíte další vývoj případu.

Jakým způsobem se bránit proti pomluvě na pracovišti v případě, kdy pomluva cílí od anonymního autora vůči konkrétní osobě? Tentokrát se nebudeme pohybovat jen v akademických teoriích, ale budeme vycházet ze skutečných událostí.

Monitoring zaměstnanců, jak se ve zkratce říká rozličným metodám od jednoduchého hodnocení činnosti pracovníka automatizovanými prostředky až po sledování, které právní předpisy zakazují, vzbuzuje u zaměstnavatelů již dlouho rozpaky ­‑ kde najít tu správnou hranici oprávněných zájmů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Jarní vlna opakovaných nařízení Ministerstva zdravotnictví v oblasti testování zaměstnanců způsobila v řadách zaměstnavatelů obavy, že i na podzim bude vyžadováno, aby na pracoviště nevpustili zaměstnance neočkovaného, který neprodělal onemocnění covid-19, bez negativního testu na přítomnost viru či antigenu viru SARS-CoV-2.

Práce z domova prošla v uplynulém roce zátěžovým testem a stala se jedním z důležitých nástrojů v boji proti pandemii, přestože zákoník práce se této problematice příliš nevěnuje.

Alkohol na pracovišti je častým neduhem, který přidělává vrásky nejednomu zaměstnavateli. Zaměstnanci pod vlivem alkoholu mají obvykle sníženou pracovní morálku a výkonnost, navíc mohou být nebezpeční nejen sami sobě, ale i svému okolí. Jakým způsobem může zaměstnavatel alkohol na pracovišti kontrolovat a postihovat?

Pravděpodobně jste o nich už slyšeli, ale s trochou štěstí se tento problém zatím netýkal přímo Vás – zaměstnavatele. Alespoň podle zkušeností u našich klientů se však šíří rychle a nepříjemné oznámení se může objevit i ve Vašich rukou. Řeč je o tzv. virtuální odborové organizaci.

Dnes bych se ráda věnovala sociálním médiím, a to zejména ve vztahu k tomu, jak zaměstnavatel může prostřednictvím klasických institutů pracovního práva monitorovat zaměstnance a kontrolovat a určitým způsobem i regulovat jejich aktivitu na internetu a sociálních sítích. Nakonec bych ráda zmínila i to, jakým způsobem může zaměstnavateli pomoci vnitřní směrnice, tzv. social media policy.