Nešvar moderní doby. Jste si jistí, že se vás netýká?
Pravděpodobně jste o nich už slyšeli, ale s trochou štěstí se tento problém zatím netýkal přímo Vás – zaměstnavatele. Alespoň podle zkušeností u našich klientů se však šíří rychle a nepříjemné oznámení se může objevit i ve Vašich rukou. Řeč je o tzv. virtuální odborové organizaci.
Ta se od té tradiční, kdy alespoň tušíte, kteří z Vašich zaměstnanců iniciovali její vznik a zcela otevřeně či alespoň aktivně s Vámi jednají o svých požadavcích na pracovišti, liší tím, že s Vámi a se svými členy komunikuje především prostřednictvím online světa a dálkových komunikačních prostředků, aniž by se objevila konkrétní osoba označená za odboráře u Vašich dveří. Ve většině případů je jejím hlavním cílem vymámit požadované informace o zaměstnavateli, které mívají cennou hodnotu, případně finanční prostředky na své působení, aniž by skutečně chtěla hájit práva zaměstnanců.
Jelikož zákoník práce nestanoví přísné podmínky pro zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele, není složité, aby odborová organizace, a to právě i ta virtuální, vznikla. Je zcela postačující, aby tři její členové byli u Vás zaměstnáni v pracovním poměru, a stanovy opravňovaly k působení u zaměstnavatele.
Jak se správně zachovat, pokud přijde email s požadavkem poskytnout informace o společnosti online, případně rovnou faktura za činnost odborové organizace nebo za provoz webových portálů? Našim klientům radíme situaci řešit aktivně a nestáhnout se do pomyslného kouta. Tvrdí-li Vám odborová organizace, že máte povinnost vytvořit podmínky pro řádný výkon její činnosti a podle Vašich možností hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz, má sice částečně pravdu, rozhodně to ale neznamená, že musíte automaticky proplácet každou fakturu, kterou Vám bez předchozí dohody předloží. Jako zaměstnavatel nejste pouze bankovním automatem, který při prvním vystrašení začne „sypat“. Podstatou kolektivního vyjednávání je vzájemný dialog mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, jehož výsledkem má být rozumné prosazování oprávněných zájmů zaměstnanců.
Pokud se odborová organizace začne podobným způsobem prosazovat i u Vás, doporučujeme zvážit oprávněnost jejích požadavků a případně adekvátně reagovat za podpory právních argumentů.
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.




