Ta se od té tradiční, kdy alespoň tušíte, kteří z Vašich zaměstnanců iniciovali její vznik a zcela otevřeně či alespoň aktivně s Vámi jednají o svých požadavcích na pracovišti, liší tím, že s Vámi a se svými členy komunikuje především prostřednictvím online světa a dálkových komunikačních prostředků, aniž by se objevila konkrétní osoba označená za odboráře u Vašich dveří. Ve většině případů je jejím hlavním cílem vymámit požadované informace o zaměstnavateli, které mívají cennou hodnotu, případně finanční prostředky na své působení, aniž by skutečně chtěla hájit práva zaměstnanců.
Jelikož zákoník práce nestanoví přísné podmínky pro zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele, není složité, aby odborová organizace, a to právě i ta virtuální, vznikla. Je zcela postačující, aby tři její členové byli u Vás zaměstnáni v pracovním poměru, a stanovy opravňovaly k působení u zaměstnavatele.
Jak se správně zachovat, pokud přijde email s požadavkem poskytnout informace o společnosti online, případně rovnou faktura za činnost odborové organizace nebo za provoz webových portálů? Našim klientům radíme situaci řešit aktivně a nestáhnout se do pomyslného kouta. Tvrdí-li Vám odborová organizace, že máte povinnost vytvořit podmínky pro řádný výkon její činnosti a podle Vašich možností hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz, má sice částečně pravdu, rozhodně to ale neznamená, že musíte automaticky proplácet každou fakturu, kterou Vám bez předchozí dohody předloží. Jako zaměstnavatel nejste pouze bankovním automatem, který při prvním vystrašení začne „sypat“. Podstatou kolektivního vyjednávání je vzájemný dialog mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, jehož výsledkem má být rozumné prosazování oprávněných zájmů zaměstnanců.
Pokud se odborová organizace začne podobným způsobem prosazovat i u Vás, doporučujeme zvážit oprávněnost jejích požadavků a případně adekvátně reagovat za podpory právních argumentů.
Diskuze k článku ()