Nešvar moderní doby. Jste si jistí, že se vás netýká?
Pravděpodobně jste o nich už slyšeli, ale s trochou štěstí se tento problém zatím netýkal přímo Vás – zaměstnavatele. Alespoň podle zkušeností u našich klientů se však šíří rychle a nepříjemné oznámení se může objevit i ve Vašich rukou. Řeč je o tzv. virtuální odborové organizaci.
Ta se od té tradiční, kdy alespoň tušíte, kteří z Vašich zaměstnanců iniciovali její vznik a zcela otevřeně či alespoň aktivně s Vámi jednají o svých požadavcích na pracovišti, liší tím, že s Vámi a se svými členy komunikuje především prostřednictvím online světa a dálkových komunikačních prostředků, aniž by se objevila konkrétní osoba označená za odboráře u Vašich dveří. Ve většině případů je jejím hlavním cílem vymámit požadované informace o zaměstnavateli, které mívají cennou hodnotu, případně finanční prostředky na své působení, aniž by skutečně chtěla hájit práva zaměstnanců.
Jelikož zákoník práce nestanoví přísné podmínky pro zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele, není složité, aby odborová organizace, a to právě i ta virtuální, vznikla. Je zcela postačující, aby tři její členové byli u Vás zaměstnáni v pracovním poměru, a stanovy opravňovaly k působení u zaměstnavatele.
Jak se správně zachovat, pokud přijde email s požadavkem poskytnout informace o společnosti online, případně rovnou faktura za činnost odborové organizace nebo za provoz webových portálů? Našim klientům radíme situaci řešit aktivně a nestáhnout se do pomyslného kouta. Tvrdí-li Vám odborová organizace, že máte povinnost vytvořit podmínky pro řádný výkon její činnosti a podle Vašich možností hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz, má sice částečně pravdu, rozhodně to ale neznamená, že musíte automaticky proplácet každou fakturu, kterou Vám bez předchozí dohody předloží. Jako zaměstnavatel nejste pouze bankovním automatem, který při prvním vystrašení začne „sypat“. Podstatou kolektivního vyjednávání je vzájemný dialog mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, jehož výsledkem má být rozumné prosazování oprávněných zájmů zaměstnanců.
Pokud se odborová organizace začne podobným způsobem prosazovat i u Vás, doporučujeme zvážit oprávněnost jejích požadavků a případně adekvátně reagovat za podpory právních argumentů.
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
