Články s tagem: rozhodci

Obecně je právní praxí i judikaturou zastáván názor, že jednou z nezbytných podmínek konání rozhodčího řízení je existence rozhodčí smlouvy, neboť ta je považována za základ pro konstituování pravomoci rozhodců projednat spor a rozhodnout o něm namísto jinak příslušných soudů. Část autorů se ovšem s tímto tradičním názorem neztotožňuje.

Co když oznámení rozhodce o okolnostech zpochybňujících jeho nepodjatost nebylo zprostředkováno stranám rozhodčího řízení?

JUDr. Antonín Havlík, Ph.D., je právníkem v Generali Česká pojišťovna a.s., a také zprostředkovatelem a rozhodcem pro řešení kolektivních sporů podle zákona o kolektivním vyjednávání. Jako expert na pracovní právo vede v Unii podnikových právníků ČR sekci Pracovněprávní. V příslušné kategorii získal ocenění v anketě Právník roku 2012.

Praha 17. října (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví musí zaplatit rozhodci z kauzy Diag Human Petrovi Kuželovi přes tři miliony korun. Pravomocně o tom dnes rozhodl pražský městský soud, napsal server Seznam Zprávy. Se státem se soudí i další dva arbitři z vleklého sporu České republiky a firmy na výrobu a zpracování krevní plazmy Milan Kindl a Jiří Schwarz. Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Gabriely Štěpanyové nemá zatím rozsudek k dispozici. Plánuje ale podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Asi nejznámějším a nejrozšířenějším alternativním způsobem řešení sporů je rozhodčí řízení. Jaké jsou jeho výhody? Najdou tyto výhody využití též ve sporech v oblasti stavebnictví? Na co si dát případně pozor? Názory Dr. Josefa Černohlávka - advokáta a rozhodce zapsaného v seznamu rozhodců při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a v seznamu rozhodců vídeňského rozhodčího centra VIAC, který se ve své praxi specializuje na spory ve stavebnictví - se dočtete v následujícím rozhovoru.

Základní vymezení arbitrability je zakotveno v zákoně o rozhodčím řízení, konkrétně v ustanovení § 1, které stanovuje, že tento zákon upravuje: „a) rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, b) rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy rozhodčí komisí spolku podle občanského zákoníku,[1] c) výkon rozhodčích nálezů.“[2]

Nejvyšší soud se ztotožňuje s názorem, že není možné uvést v omyl soud rozhodující v občanskoprávním řízení. Tento závěr se však týká výslovně pouze soudů, neboť soudy jsou nezávislé státní orgány, kterým je svěřen výkon soudnictví. Jejich rysem je zejména nezávislost, vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami a veřejnost soudního jednání.