Články s tagem: sportovní arbitráž

Když v roce 2020 vyšel najevo rozsáhlý skandál týkající se zneužívání tzv. coaching bugu ve hře Counter-Strike: Global Offensive, čelil svět e-sportu dosud nejvýznamnějšímu etickému problému. Trenéři desítek týmů využívali herní chybu, díky níž mohli během zápasů sledovat soupeře nebo části herní mapy, které by jinak sledovat nemohli. Na základě vyšetřování e-sportovou integrity komisí ESIC bylo bez možnosti vyjádřit se potrestáno více než 30 profesionálních e-sportových trenérů, přičemž zákazy činnosti se pohybovaly v řádu měsíců až let.

V předchozích dílech z této série článků byla představena UEFA a její pragmatický přístup ke vztahu s EU, který této organizaci napomáhá zajistit si postavení pomyslného vládce evropského fotbalového trhu. V kontextu tohoto vztahu byla následně analyzována problematika Financial Fair Play (FFP), pravidel vydaných UEFA. V tomto článku si přiblížíme případy Manchesteru City a Paris Saint-Germain. Tyto dva mocné fotbalové kluby v předchozích letech opakovaně porušily pravidla FFP a UEFA s nimi vedla řízení, která měla vést k adekvátnímu trestu.

Letní olympijské hry v Paříži jsou minulostí a obsah dnešního newsletteru se tak bude věnovat právě jim! Čím se po dobu Her zabýval Mezinárodní soud pro sport (CAS) a jaká byla jeho rozhodnutí?

Brno 21. června (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení několika pasáží v novelizovaném zákoně o podpoře sportu.

Listina základních práv a svobod stanovuje ve svém článku 37 odstavci 2 právo každého na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy. Toto ustanovení slouží především na ochranu člověka, který v řízení před soudy a dalšími orgány nemá tak silné postavení a není právně vzdělaný.

Rozsudek 3. senátu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku (stížnosti č. 40575/10 and 67474/10) je nyní konečný a závazný. Panel Velkého senátu ESLP odmítl v úterý 5. února 2019 žádost německé rychlobruslařky Claudie Pechstein o přezkoumání senátního rozsudku Velkým senátem ESLP.

Světem sportovní arbitráže aktuálně znovu hýbe kauza Mutu[1] a Pechstein[2], která otevírá otázky zavřené dlouhou dobu do trezoru a spočívající mj. v postavení mezinárodní sportovní arbitráže vedené u Arbitrážního soudu pro sport (Court of Arbitration for Sport - ve zkratce CAS)[3], jehož sídlo je ve švýcarském městě Lausanne a který působí jako nejvyšší orgán rozhodující meritorně s konečnou platností spory ve sportovní oblasti.

Evropský soud pro lidská práva zveřejnil v úterý 2. října 2018 rozsudek, kterým rozhodl o stížnostech německé rychlobruslařky Claudie Pechsteinové a rumunského fotbalisty Adriana Mutua. Stížnosti mířily proti Švýcarsku a jejich předmětem byly především námitky porušení práva na spravedlivý proces v mezinárodní sportovní arbitráži u Rozhodčího soudu pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne a působí coby „nejvyšší instance“ řešící spory ve sportovní oblasti.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vynesl dlouho očekávaný rozsudek ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku (stížnosti č. 40575/10 and 67474/10). ESLP rozhodl, že v případě rumunského fotbalisty Adriana Mutua nedošlo v rámci řízení před Sportovní arbitrážním soudem (CAS) k porušení práva na spravedlivý proces zaručenému článkem 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. V případě německé rychlobruslařky Claudie Pechstein však ESLP porušení práva na spravedlivý proces shledal, a to vzhledem k tomu, že CAS odmítl veřejné projednání jejího případu.