Články s tagem: zástava

V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.

Obecně platí, že zástavní právo k věcem zapsaným ve veřejném seznamu vzniká zápisem do tohoto seznamu. V některých zvláštních případech se ale okamžik vzniku zástavního práva liší. Samotným nahlédnutím do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) se proto nemusíme dozvědět o všech zástavních právech týkajících věci.

Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek odvolacího soudu týkající se nedělitelnosti nezastavěného pozemku a jeho závěr označil za zjevně nepřiměřený.

Nejvyšší soud v rozsudku č. j. 21 Cdo 1961/2019-456 ze dne 22. 10. 2019 řešil zapeklitý případ plný zvratů, jehož stěžejní pasáže vám zprostředkovávám v následujících odstavcích. Kromě odpovědi na otázku, jaké jsou náležitosti ujednání o uspokojení zástavního věřitele ze zástavy jiným způsobem než jejím zpeněžením ve veřejné dražbě nebo prostřednictvím jejího soudního prodeje, skýtá předmětné rozhodnutí též kvalitní analýzu posuzování neplatnosti právního jednání.

Text článku se věnuje pravděpodobně zapomenutému účelu ustanovení § 337c odst. 4 věty první a druhé, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o uspokojování úroků a úroků z prodlení mladších a starších tří let od rozvrhového jednání), a to vzhledem ke zřejmé inspiraci tohoto ustanovení v předchozích právních úpravách.

Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.