Články s tagem: zpracování osobních údajů

Jak fungují věrnostní programy obchodů? Jsou při nich dodržovány právní předpisy na ochranu soukromí a spotřebitele?

Zaměstnavatelé se při zpracování osobních údajů pravidelně dopouštějí chyb, které mohou vést k právním problémům i pokutám. V tomto článku si představíme ty nejčastější chyby a poradíme vám, jak se jim vyhnout.

V internetovém prostředí se recentně začal výrazně častěji objevovat obchodní model „consent or pay“, který lze do češtiny přeložit jako „souhlas, nebo zaplať“.

Každý, kdo je subjektem údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“)[1] a kdo se zároveň domnívá, že jeho práva na ochranu osobních údajů nejsou dostatečně respektována, má právo podat v souladu s článkem 77 GDPR stížnost u tzv. dozorového úřadu.

S tím, že jsou lidé i mnohé prostory kamerově monitorovány, se v běžném životě setkáváme dnes a denně. Ať už je tomu tak v administrativních budovách, v obchodních centrech, dopravních prostředcích, v zaměstnání, u vchodu do obytného domu či u garážových dveří souseda, kamerové monitorovací systémy jsou všudypřítomnou a téměř nevyhnutelnou realitou dnešní doby.

V roce 2021 provedl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) 43 kontrol souladu zpracování osobních údajů s GDPR. Pokutu uložil ve 40 případech. Na jaké povinnosti se zaměřuje ÚOOÚ, v jakých se nejčastěji chybuje a jak se těmto chybám vyhnout?

Jakou činnost vyvinul Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za minulý rok v oblasti pracovněprávních vztahů?

GDPR v oblasti zapojení podzpracovatelů (řetězení zpracovatelů) přirozeně navazuje na trendy, které jsme mohli v oblasti ochrany osobních údajů sledovat již před jeho účinností. V minulosti právní úprava řetězení zakazovala, následně ho povolila, ale pouze pro specifické případy. GDPR přináší úpravu, která zapojení podzpracovatelů umožňuje za aktivní součinnosti správce. Z přístupu některých evropských dozorových úřadů vyplývá, že by rozvolnění v této oblasti potenciálně mohlo zajít ještě dál…

Stále častěji zaměstnavatelé přecházejí na elektronickou docházku, která využívá otisky prstů zaměstnanců. Tyto „chytré“ produkty pro firmy nabízí spolehlivou kontrolu, kterou není jednoduché obejít. Není divu, že docházkové systému tohoto typu získávají velkou oblibu a zaměstnavatelé je instalují na svá pracoviště. Nejedná se však o příliš velký zásah do „soukromí“ zaměstnanců? Co na to GDPR [1]?

Nechceme, aby všeobecná a často účelová hysterie kolem GDPR odůvodněná vysokými finančními postihy byla důvodem, proč si (ne)přečíst tento článek. Rádi bychom s našimi klienty a čtenáři sdíleli názory na některé praktické problémy v souvislosti s přípravou dokumentů a implementací procesů v obchodní společnosti. V tomto článku (i v článcích následujících) bychom se zaměřili na určení zákonného důvodu zpracování osobních údajů („OÚ“) zaměstnanců.