Valorizace investic ze společného jmění manželů do nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů
Účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jako „Občanský zákoník“) došlo k významné změně ovlivňující vypořádání společného jmění manželů (dále také jako „SJM“). Předchozí právní úprava totiž byla, společně s ustálenou judikaturou, prolomena a aktuálně tak vznikají různé výklady této problematiky.
Vzhledem k nedostatku aktuální judikatury se tak jedná o výkladovou mezeru, která, s ohledem na specifičnost této oblasti, ovlivňuje velké množství účastníků právních vztahů.
Právní úprava do 1. 1. 2014
Zaměříme-li se na předchozí právní úpravu, byl výklad poměrně jednoznačný. V případě investic ze SJM do nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, byla vypořádána investice ve výši, v jaké byla v minulosti investována. Přiblížíme si tuto situaci na jednoduchém příkladu.
Manželka získala darem od svých rodičů v roce 1990 rodinný dům v hodnotě 3.000.000 Kč. Tento dům byl tedy ve výlučném vlastnictví manželky. Manželé začali společně tento dům užívat, bylo však nutné jej rekonstruovat a ze SJM dům zateplili a provedli další úpravy v celkové hodnotě 1.000.000 Kč. Manželé se po 20 letech vzhledem k nepřekonatelným problémům rozhodli rozvést, kdy v tomto roce činila hodnota nemovitosti, vzhledem k vývoji trhu, 9.000.000 Kč. Manželka byla povinna uhradit manželovi při vypořádání částku odpovídajícího podílu manžela v minulosti investovaného ze SJM do její nemovitosti, tedy ve výši 500.000 Kč.
Vypořádání, jak je vysvětleno na výše uvedeném příkladu, se tak vztahovalo výhradně ke konkrétnímu okamžiku v minulosti a nikterak nezohledňovalo, že cena této nemovitosti byla navýšena investicemi do nemovitosti a vývojem trhu s nemovitostmi. Došlo tak pouze k vrácení vkladu a ve faktickém smyslu slova se nejednalo o investici (nedošlo k žádnému výnosu či zhodnocení provedené investice z pohledu manžela). Minulá právní úprava však reflektovala snížení hodnoty nemovitosti. V případě, že by tedy došlo ke snížení hodnoty předmětné nemovitosti, došlo by i k úpravě částky vyplácené zpět manželovi, a to dle poměru v jakém došlo ke znehodnocení nemovitosti.
Aktuální právní úprava od 1. 1. 2014
Zákonodárce se, s přihlédnutím k rigidní judikatuře a značné diverzitě na trhu nejen s nemovitostmi, rozhodl v Občanském zákoníku jít cestou jinou. Ustanovení § 742 odst. 2 tak upravuje tuto situaci následovně: „Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.“
Ač se zdá jazykový výklad tohoto ustanovení jednoznačný, jedná se o problematiku, která aktuálně ovlivňuje velké množství párů, kteří chtějí vypořádat své společné jmění manželů, kdy však výklady tohoto ustanovení jsou značně odlišné. Využijeme-li znění původního příkladu, pak rigidní výklad účinné právní úpravy by nahrával tomu, že manželka bude povinna kromě investované částky ze SJM nucena uhradit i to, o co se navýšila cena nemovitosti vzhledem k vývoji trhu. Manželka by tak byla, z důvodu ztrojnásobení hodnoty nemovitosti po dobu trvání manželství, povinna uhradit manželovi při vypořádání SJM částku ve výši 1.500.000 Kč. Naopak v případě, že by došlo ke snížení hodnoty nemovitosti, došlo by i k redukci částky, kterou by manželka byla povinna vyplatit manželovi, a to dle hodnoty nemovitosti ke dni, kdy dojde k vypořádání SJM.
Výše uvedený výklad ve značném množství případů, se kterými se ve své praxi setkávám, způsobuje vysoké nároky toho z manželů, který toto vypořádání požaduje. Často se jedná o situace, kdy v minulosti, například v 90. letech, došlo k částečné rekonstrukci domu, která by k aktuálnímu datu nijak neovlivnila cenu dané nemovitosti (nemovitost by měla stejnou hodnotu bez ohledu na to, zda by v minulosti k této rekonstrukci došlo). Požadované částky jsou, s přihlédnutím ke specifickému trhu s nemovitostmi, který v minulých letech ovlivňoval extrémní nárůst poptávky, v takové výši, že často jedinou možností by pro manžela vlastnícího nemovitost byl prodej této nemovitosti. Příslušná textace zákona tak způsobuje v nemalé míře další konflikty znemožňující dosáhnout vypořádání SJM smírnou cestou.
Vzhledem k předchozí judikatuře soudu se domnívám, že tento rigidní jazykový výklad bude mírněn právě příslušnými soudy, kdy bude nutné prokazovat nejen to, že k investicím, a tedy i ke zhodnocení nemovitosti došlo, ale i v jaké míře provedená investice zhodnotila nemovitost, a tudíž ovlivnila její pozici na trhu. Dle mého názoru tedy nebude používán jednoduchý výpočet dle ceny před investicí a dle ceny aktuální, ale bude docházet ke komplexnímu posuzování účelnosti vynaložené investice pro hodnotu nemovitosti jako takové a toho, jakým způsobem ovlivňuje provedená investice aktuální cenu nemovitosti.
Nadto důkazním břemenem bude zatížen manžel, který vypořádání těchto investic požaduje. Bude nucen prokázat, že skutečně k tvrzeným investicím došlo, dále bude nutné zajistit znalecký posudek hodnotící cenu nemovitosti k datu před provedením daných investic, jakož i znalecký posudek na aktuální cenu nemovitosti. Tyto skutečnosti způsobují, že bude velice složité prokázat tvrzené nároky toho z manželů, který se valorizace svých investic jako takových domáhá.
Aktuálně však judikatura k této problematice chybí a jsme tedy nuceni vyčkat na ustálení jejího výkladu.
Zdroje:
Další články
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.




