Vybrané změny v oblasti ručení orgánů společností dle novely zákona o obchodních korporacích
Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a další související zákony, a který byl vyhlášen ve sbírce zákonů počátkem letošního roku, došlo k zásadním změnám v právní úpravě obchodních korporací, které nabudou účinnosti od ledna roku 2021.
Jedná se o největší novelu zákona o obchodních korporacích od jeho vzniku a dá se říct, že jde o změny systémové, které by však měly přinést zpřehlednění a vyjasnění mnoha sporných a problematických věcí, s nimiž jsme se v uplynulých letech potýkali. Novela zákona o obchodních korporacích přináší mimo jiné i změny v oblasti ručení orgánů společností, na které bychom se v tomto článku zaměřili.
Faktický člen voleného orgánu
Podle novely zákona o obchodních korporacích bude nově nahlíženo na osoby, které formálně nejsou v postavení člena voleného orgánu společnosti, avšak fakticky toto postavení zastávají a funkci člena voleného orgánu v obchodní korporaci reálně vykonávají, jako na členy těchto orgánů a aplikují se na ně ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se zákazu konkurence a povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře stejně, jako na osoby vykonávající funkci člena orgánu obchodní korporace i formálně. Uvedená změna cílí na ošetření práv a povinností osob, které mnohdy z čistě pragmatických důvodu nejsou se společností formálně spjati (jako členové jejích orgánu - např. jednatelé nebo členové představenstva), aby se tímto způsobem nemohly vyvázat či zbavit souvisejících povinností a zákonné odpovědnosti.
Jak již bylo nastíněno, jde zejména o právní úpravu zákona o obchodních korporacích týkající se zákazu konkurenčního jednání a povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, která by se na faktické členy volených orgánů měla od ledna 2021 vztahovat. Samozřejmě včetně případných následků porušení těchto zákonných ustanovení, jež mají vcelku dalekosáhlé dopady a zavazují člena příslušného orgánu společnosti k nemalé odpovědnosti (včetně např. odpovědnosti za škodu při porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře). Zmíněné osoby budou mít rovněž povinnost oznámit svůj případný střet zájmů či zájem o uzavření smlouvy s obchodní korporací statutárnímu orgánu nebo kontrolnímu orgánu obchodní korporace, stejně jak je tomu i u formálně volených členů orgánu. V jejich případě se nicméně neuplatní možnost eventuálního pozastavení funkce nebo zákaz uzavření smlouvy ze strany obchodní korporace tak, jak je tomu u formálně volených členů orgánu.
Změny v odpovědnosti členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace
V souvislosti s odpovědností členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace novela zákona o obchodních korporacích vypouští současné ustanovení § 67 a 68 zákona o obchodních korporacích a namísto něho do zákona vkládá nový § 66, podle něhož pokud člen statutárního orgánu přispěl porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uvalit na takovéhoto člena statutárního orgánu nemalé sankce. Jednak může rozhodnout o jeho povinnosti vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení, a byl-li na majetek obchodní korporace prohlášen konkurs, může také rozhodnout o tom, že člen statutárního orgánu je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace, což představuje zásadní změnu ve srovnání s nynější právní úpravou.
Insolvenční správci se tak nově budou moci domáhat úhrady dluhů obchodní korporace v úpadku přímo po (stávajících či bývalých) členech statutárních orgánů, popř. dalších osobách, které se fakticky v takovém postavení nachází, ačkoliv formálně členem orgánu korporace nejsou. Při určení výše plnění bude insolvenční soud přihlížet především k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti člena orgánu (zejm. péče řádného hospodáře) k nedostatečné výši majetkové podstaty. Uvedený institut žaloby insolvenčního správce na vydání pasiv, který je převzat z francouzského práva, bude bezesporu představovat další instrument k dovolávání se odpovědnosti po statutárních orgánech v případech, kdy se společnost dostane do úpadku jejich přičiněním. Nadto se dá očekávat, že k využívání této žaloby budou mít insolvenční správci i značnou motivaci, zejména pak při vidině vyššího uspokojení v rámci insolvenčního řízení.
Závěr
Novelou zákona o obchodních korporacích dochází v oblasti ručení orgánů společností k významným změnám, které se dotknou nejen těch členů volených orgánů obchodní korporace, kteří byli a jsou do výkonu funkce řádně ustanoveni, nýbrž i těch osob, kteří danou funkci v obchodní korporaci (např. statutárního či dozorčího orgánu) fakticky zastávají a vykonávají ve společnosti důležitou funkci, ačkoliv se formálně jedná jen o „stínové“ hráče v pozadí.
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?




