Vývoj právní úpravy založení a vzniku společenství vlastníků jednotek
Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou, jejímž účelem je zajištění správy domu a pozemku a jako takové je jedním z klíčových institutů právní úpravy bytového spoluvlastnictví.
Členství ve společenství je neoddělitelně spjato s vlastnictvím jednotky. Otázka existence společenství vlastníků, jakož i okamžik jeho vzniku, jsou pak pro vlastníky jednotek důležité nejen z hlediska samotného zajištění správy domu a pozemku, ale i z hlediska odpovědnosti za závazky z této správy vyplývající. Tam, kde vzniká společenství vlastníků jako samostatná právnická osoba, zcela logicky odpovídá za tyto závazky společenství vlastníků. Tam, kde však ke vzniku společenství vlastníků nedochází, jsou společné části domu spravovány v režimu správy společné věci dle ustanovení § 1126 an. občanského zákoníku. Článek se blíže zabývá vývojem právní úpravy založení a vzniku společenství vlastníků jednotek, která se z výše uvedeného hlediska jeví jako velmi podstatná.
Původně byla problematika vlastnictví bytu upravena samostatným zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen ZoVB), který byl speciálním zákonem v poměru k občanskému zákoníku. V rámci rekodifikace soukromého práva byla úprava bytového vlastnictví zahrnuta do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), s odůvodněním, že se i v tomto případě jedná o úpravu vlastnického práva, která systematicky do občanského zákoníku náleží.[1] V souvislosti se změnou právní úpravy bytového spoluvlastnictví, kterou rekodifikace přinesla, se v rámci aplikační praxe vyskytla řada nejasností. Problematičnost některých ustanovení přijatých v rámci rekodifikace soukromého práva ostatně potvrzuje i to, že nejvíce výkladových stanovisek vydaných Expertní skupinou Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti po té, co OZ nabyl účinnosti, se týkala právě ustanovení upravujících bytové spoluvlastnictví. Novela občanského zákoníku č. 163/2020 Sb. (dále jen novela OZ), která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2020, si klade za cíl takový stav odstranit, a zejména zjednodušit a zpřesnit právní úpravu tam, kde se to jeví jako nezbytné. Změny se významným způsobem dotýkají mimo jiné i úpravy založení a vzniku společenství vlastníků jednotek.
ZoVB zavedl pravidlo, že společenství vlastníků jako právnická osoba způsobilá vykonávat správu domu má vznikat v domech s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků. Toto pravidlo bylo zachováno i při zařazení úpravy bytového spoluvlastnictví do OZ, přičemž nově bylo stanoveno, že společenství vlastníků může být založeno i v domě s méně než pěti jednotkami, souhlasí-li s tím všichni vlastníci.
Zásadní změnu OZ přinesl ve způsobu vzniku společenství vlastníků. Za účinnosti ZoVB docházelo dle ustanovení § 9 odst. 3 ke vzniku společenství vlastníků jednotek v domě s nejméně pěti jednotkami ve vlastnictví alespoň tří různých vlastníků ve chvíli, kdy byla třetímu vlastníkovi doručena listina osvědčující jeho vlastnické právo. Tento postup se v praxi jevil jako problematický, jelikož vlastníci jednotek si často neuvědomovali důsledky ze vzniku společenství plynoucí.
Úprava obsažená v OZ proto byla změněna tak, že společenství vlastníků nemá vznikat automaticky splněním zákonných podmínek, ale aktivním jednáním vlastníků jednotek tak, aby tito za nově vznikající právnickou osobu převzali již od počátku plnou odpovědnost. Ke vzniku společenství vlastníků dochází dle OZ dnem zápisu společenství do veřejného rejstříku, čímž zápis získal konstitutivní charakter.
Zákon89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
§ 1198
(1) Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků.
(2) Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k jednotce převáděné dalšímu vlastníku, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?



