91 % podnikatelů nehodlá se státem vést spor o náhradu škod za uzavřené provozovny na jaře
Naprostá většina podnikatelů – přesně 91 % – neplánuje pustit se do konfliktu se státem kvůli škodám, které jim způsobila vládou na jaře preventivně přijatá mimořádná opatření. Vláda jim nařídila uzavřít provozovny, což pro většinu znamenalo přestat či výrazně omezit podnikání s tím, že pro zaměstnance neměli práci. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi osmi sty podnikateli.
Hlavním důvodem je obava z případného neúspěchu, která od sporů o náhradu škod odrazuje zejména malé podniky. Tři z deseti podniků uvádí, že vládní kompenzace, státní záruky a jejich vlastní finanční rezervy jim pomohly jarní lock down překlenout, a proto nebudou o náhradu škod usilovat.
Někteří ministři se podnikatele snažili od případných žalob odradit tvrzeními, že škody jim nezpůsobily vládní preventivní kroky, ale samotné onemocnění covid-19. Ministerstva se už při přípravě programů pomoci snažila do jejich podmínek zanášet ustanovení, kterými by se podnikatelé zavázali, že obecně nebudou stát žalovat o náhradu škody. Po intervencích Hospodářské komory od toho ustoupila a v podmínkách podpor se objevily měkčí verze, podle nichž podnikatelé si nebudou nárokovat úhradu škody v oblasti, v níž přijmou kompenzace.
Ze šetření přitom vyplynulo, že jen necelá desetina podnikatelů je přesvědčena, že nárok na náhradu škod nemá. Podle právních analýz Hospodářské komory je stát za vzniklé škody zodpovědný. Otázkou může být právě výše a rozsah náhrady škody.
Šetření se uskutečnilo ještě před přijetím dalších restrikcí na podzim. Z toho důvodu je pravděpodobné, že počet podniků, které budou žalobu zvažovat, bude aktuálně vyšší. V srpnu podat žalobu zvažovalo 6 % firem, zejména v oblasti osobních služeb.
Hospodářská komora ČR rovněž připomíná, že vládní finanční opatření z jara letošního roku byla sociálně motivovaná, cílem bylo udržení zaměstnanců v podnicích, aby neodcházeli na Úřad práce (program Antivirus), a zajištění či náhrada základních příjmů pro OSVČ, jejichž podnikání bylo omezeno (kompenzační bonus, ošetřovné). Pomoc na podporu vlastního podnikání byla spíš nepřímá (např. prominutí, odpuštění a odložení platebních povinností vůči státu, odložení splácení soukromých dluhů, úvěry jištěné státem, omezení možnosti dát-dostat výpověď z nájmu, příspěvek na nájemné).
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



