Finanční ústava projde Sněmovnou zřejmě jen jako běžný zákon
Praha 4. září (ČTK) - Poslanci by se měli na své nadcházející schůzi zabývat ve druhém čtení tzv. finanční ústavou, tedy trojicí zákonů, které mají zavést omezení pro zadlužování státu. Jedním z nich je ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který by poslanci museli schválit ústavní většinou alespoň 120 hlasů. Ty se však zřejmě nenajdou.
“Na to, aby prošel ústavní zákon, potřebujeme 120 hlasů a nám devět hlasů chybí,” řekl ČTK předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Koalice se podle něj snažila domluvit s opozicí, ale zatím se neshodly a vypadá to, že shoda nebude. Z toho důvodu část opatření projde Sněmovnou jen jako běžný zákon nevyžadující ústavní většinu. Toto řešení připustil už letos v dubnu bývalý náměstek ministra financí Jan Gregor.
Příslušné pozměňovací návrhy Votava podal s dalšími koaličními poslanci Jaroslavem Klaškou (ČSSD) a Janem Volným (ANO). Některá navrhovaná opatření z ústavního zákona v něm přesouvají do zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a souvisejícího změnového zákona. Na jejich schválení už stačí prostá většina.
Samotný ústavní zákon obsahuje dluhovou hranici 55 procent hrubého domácího produktu. Předpokládá také zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Poslanci navrhují přesunout do prováděcího zákona například povinnost státu, krajů a obcí dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance a také uvedenou dluhovou hranici. Kraje a obce budou muset hospodařit tak, aby jejich dluh nepřekročil 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Vzhledem k časovém skluzu při projednávání také navrují posunout účinnost zákona na 1. leden 2017.
Podle analýzy Univerzity Karlovy, zveřejněné letos v dubnu, by finanční ústava a doprovodné zákony snížila ročně schodky rozpočtu o 30 až 60 miliard korun.
Další články
Piráti v novele navrhují dávat obcím a krajům peníze za plochu dokončených bytů
Praha 13. září (ČTK) - Obce a kraje by měly dostávat peníze za dokončené a užívané byty na svém území, a to podle jejich obytné plochy. Peníze by jim měl poskytnout stát prostřednictvím rozpočtového určení daní z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty.
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu
Praha 7. září (ČTK) - Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením.
