Obsah kontrolního hlášení bude v zákoně, schválila Sněmovna
Praha 8. září (ČTK) - Požadavky na obsah kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH) zřejmě dostanou zákonnou úpravu. Obsahuje ji takzvaná změnová norma k návrhu nového zákona o platebním styku, kterou dnes schválila Sněmovna. Dosavadní znění zrušil loni na podnět skupiny senátorů Ústavní soud, a to s účinností ke konci letošního roku. Změnová předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Soud zrušil ustanovení, jež ponechávalo rozsah údajů žádaných v kontrolním hlášení k DPH na úvaze finanční správy. Požadované údaje, či alespoň jejich základní okruhy, by měl stanovit podle verdiktu přímo právní předpis, nikoliv jen formulář Finanční správy.
Plátce DPH by měl v kontrolním hlášení ze zákona uvést mimo jiné své kontaktní a identifikační údaje, údaje o plnění a platbách nebo identifikační údaje dodavatelů i odběratelů. Úpravu Sněmovna vložila na návrh rozpočtového výboru do zákona o dani z přidané hodnoty.
Zákonná úprava podle daňového odborníka společnosti Apogeo Jiřího Žežulky nerozšiřuje okruh údajů, které musí plátce daně finančnímu úřadu sdělovat. “Technicky se tak pro plátce DPH nic nemění,” sdělil ČTK v tiskové zprávě. Přestože ministerstvo financí dříve odmítalo zakotvit požadované údaje do zákona a odvolávalo se na obecnou úpravu obsaženou v daňovém řádu, nakonec správně přikročilo k zakotvení povinných údajů do zákona, dodal Žežulka.
Na Ústavní soud se nedávno v této věci obrátila opět skupina senátorů, kteří v souvislosti se zrušeným ustanovením podali návrh na zrušení části daňového řádu. Chtějí zabránit tomu, aby Finanční správa mohla od příštího roku vymáhat po podnikatelích kontrolní hlášení na základě ustanovení daňového řádu. Argumentovali tím, že vláda nepředložila návrh legislativní úpravy, který by na zrušené ustanovení reagoval. Ministerstvo financí ale oznámilo, že příslušnou novelu už připravilo a předložilo. Jde právě o součást předlohy, kterou dnes dolní komora schválila.
Nový zákon o platebním styku má zvýšit bezpečnost internetových plateb i práva uživatelů platebních služeb. Zákon posiluje práva uživatelů platebních služeb například tím, že v případě ztráty nebo zneužití karty snižuje uživateli limit odpovědnosti za ztrátu z neautorizované transakce z nynějších 150 na 50 eur, tedy asi 1400 korun. Dále norma umožňuje lidem získat informace ze všech jejich platebních účtů prostřednictvím jediné aplikace.
Další články
Ministerstvo navrhuje delší platnost řidičských průkazů, místo deseti na 15 let
Praha 22. září (ČTK) - Ministerstvo dopravy chce prosadit delší platnost řidičských průkazů, místo stávajících deseti let by měly mít platnost 15 let. Zároveň navrhuje povolit vyšší maximální rychlost pro obytné vozy z 80 na 100 kilometrů za hodinu na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla.
Vláda od října obnoví regulaci cen paliv, uvalila i mimořádnou daň na rafinerie
Praha 21. září (ČTK) - Vláda obnoví od 1. října regulaci cen pohonných hmot. Stejně jako na jaře bude ministerstvo financí denně stanovovat maximální ceny benzinu i nafty, které bude odvozovat od cenového průměru na burze a také z regulované marže obchodníků ve výši 2,50 Kč za litr paliva. Spolu s tím sníží spotřební daň na naftu, její úroveň klesne z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstane daň beze změn.
Funkci finančního arbitra bude i dalších pět let zastávat Monika Nedelková
Praha 18. září (ČTK) - Funkci finančního arbitra bude i dalších pět let zastávat Monika Nedelková. V této pozici ji na další funkční období v pondělí potvrdila vláda, vyplývá z usnesení, které dnes kabinet zveřejnil na svých stránkách.
Podnikový právník 2026. Unie podnikových právníků vyhlásila držitelky a držitele prestižního ocenění
Unie podnikových právníků ČR dnes ocenila výjimečné osobnosti z řad tuzemských firemních právniček a právníků. Ocenění Podnikový právník 2026 se udělovalo v celkem pěti kategoriích, kromě čtyř laureátek a laureátů putovalo i ke dvěma právním týmům.
Prezident vetoval zákon o státních zaměstnancích, podepsal EET a stavební zákon
Prezident Petr Pavel vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jde podle něj proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy.



