Novela má přinést také povinné zřízení transparentních volebních účtů a podřízení dohledu nad hospodařením stran nezávislému úřadu. Změna pravidel má platit až od roku 2017, na krajské a senátní volby v příštím roce se tedy vztahovat nebude.
Volební novela počítá s tím, že strany a hnutí by při kampani ve volbách do Sněmovny nesměly utratit více než 90 milionů korun. Původnínávrh počítal s limitem o deset milionů korun nižším. V případě krajských voleb by měl být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj (původně pět milionů korun).
Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun, původně navrhovaný limit byl 3,75 milionu korun. Nezměněn zůstal jen padesátimilionový limit pro evropské volby, který by nadále měli dodržovat také kandidáti na prezidenta. Zavedení limitů se nemá týkat komunálních voleb ani voleb do zastupitelstva hlavního města.
Kontrolu financování volební kampaně má mít na starosti nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Za porušení pravidel by mohl ukládat pokuty až do půl milionu korun. Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podlenávrhu představovat jedenapůlnásobek částky, o kterou byl limit překročen.
Novela má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek na volební náklady, a to z 15.000 na 19.000 korun. "Navýšení odpovídá inflaci za dobu od zavedení tohoto příspěvku," stálo v důvodové zprávě.
Proti předloze měl námitky Úřad pro ochranu osobních údajů. Nesouhlasil se zveřejňováním údajů o každé osobě, která ve prospěch kandidáta na prezidenta uhradila nebo se zavázala uhradit výdaje na volební kampaň či poskytla peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. Svaz měst a obcí byl proti tomu, aby volební agitace prostřednictvím médií nebo billboardů musela obsahovat informaci o jejím zadavateli a zpracovateli a aby byl zaveden zákaz využívat k volební kampani krajská a obecní média.
mhm snm
Diskuze k článku ()