Sněmovna o tři hlasy neschválila novelu zákona o pojišťovnictví

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) označil za skandální, že Sněmovna zákon neschválila. Podle něj za to hrozí Česku pokuta od Evropské komise, protože ČR bude zřejmě jedinou zemí unie, která nesplní pravidla nové evropské směrnice. Předloha je měla zavést. Podle předsedy klubu ČSSD Romana Sklenáka však jeho poslanci pro zákon nehlasovali, protože poslanci ANO předtím nepodpořili v koalici dohodnutý návrh na omezení provizí zprostředkovatelům.

Novela zákona o pojišťovnictví tak po dnešku definitivně skončila svoji legislativní pouť. Ministerstvo financí v tiskové zprávě oznámilo, že novelu předloží v co nejkratší době znovu. Očekává přitom, že i ostatní účastníci zákonodárného procesu budou usilovat o její co nejrychlejší schválení. Ministerstvo tak chce zabránit riziku sankcí ze strany Bruselu.

Poslanci předtím neschválili ani jeden ze dvou pozměňovacích návrhů, které měly regulovat výplatu provizí pojišťovacích zprostředkovatelů. Právě kvůli těmto návrhům se letos v červnu rozhořel spor mezi jejich autorem Ladislavem Šinclem (ČSSD) a Babišem.

Sněmovna neschválila ani původní Šinclův návrh obsažený v usnesení rozpočtového výboru, který rozkládal výplatu provize u životního pojištění do pěti let a navíc omezoval její výši. Neprošel ani druhý, kompromisní návrh, který předložil s předsedou rozpočtového výboru Václavem Votavou (ČSSD). Výbor tento návrh také doporučoval schválit.

Kompromisní návrh Šincla a Votavy měl v rozpočtovém výboru kladné stanovisko ministerstva financí a dnes s ním souhlasil i Babiš. Podpořili ho však převážně jen někteří sociální demokraté, část lidovců a komunistů, naproti tomu někteří poslanci ANO byli proti. Sněmovna vzápětí neschválila ani původní Šinclův návrh, proti kterému hlasoval i Babiš.

“Cílem úpravy bylo omezení nekalých praktik zprostředkovatelů, kteří často nutí klienty k nevýhodnému ukončování těchto smluv a uzavírání nových. Je škoda, že tato možnost zatím nebyla využita,” řekl ČTK výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. Vzhledem k zamítnutí novely zákona o pojišťovnictví nebude transponována evropská směrnice do národní legislativy v daném termínu. Tato skutečnost podle něj ale nijak neohrozí služby poskytované pojišťovnami.

Ředitel finanční skupiny Chytrý Honza Jiří Paták míní, že úprava neúměrně zasahovala do tržního vztahu pojišťoven a zprostředkovatelů, limitovala způsob vyplácení provizí, když vůbec neomezovala ani nezprůhledňovala náklady pro klienta. V konečném důsledku by podle něj pojistné produkty zdražily a celý trh by se ještě více znepřehlednil. Regulace by prý navíc z trhu vytlačila menší hráče, pojišťovny i brokery, čímž by omezila konkurenční tlak a dále zvedla ceny pojistek. “Jsme rádi, že zvítězil zdravý rozum a horkou jehlou šitý kompromis nebyl přijat,” doplnil Stanislav Holeš z poradenské firmy Partners.

Ředitel Unie společností finančního zprostředkování Jiří Šindelář upozornil na rozpravu, ve které prý Šincl nebyl schopen odpovědět na otázku, proč je návrhem vedle investičního životního pojištění, kde se vyplácí odkupné, regulováno i čistě rizikové pojištění, kde žádné odkupné není a změna smlouvy může být pro klienta výhodná. Odpověď je podle něj jednoduchá. “Skutečným cílem návrhu bylo držet klienty rizikových pojistek, kterých je dnes uzavírána drtivá většina, v nevýhodných smlouvách a bránit jim v přechodu k levnější konkurenci,” podotkl.

Nejde o první vládní návrh, který ve Sněmovně neprošel. Letos v lednu Sněmovna neschválila vládní návrh na vydání státních dluhopisů za 674 miliard korun, protože 11 poslanců se tehdy zdrželo hlasování a pravděpodobně nebyli v jednacím sále.

Dnešní neschválená předloha upravovala činnost pojišťoven a zajišťoven podle několika evropských směrnic. Hlavním cílem změn mělo být posílení finanční stability pojišťoven, a tím i ochrany spotřebitelů pojišťovacích služeb. Cílem unijních předpisů je vytvoření vnitřního trhu s pojištěním a zajištěním s využitím tzv. jednotného evropského pasu, který můžou v rámci unie používat už banky. Novela měla také rozšířit dohledové pravomoci ČNB.