Vláda bude projednávat návrh zákazu posílat malé děti do ústavů

Česko za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016.

“Nová právní úprava povede postupnými kroky k úplnému zákazu umístění dítěte mladšího sedmi let do zařízení kolektivní péče. U dětí, které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině, bude využita jako alternativa náhradní rodinná péče,” uvedlo ministerstvo práce v návrhu. Podotklo, že výzkumy prokázaly negativní dopad pobytu v ústavu na vývoj dětí. Připomíná i to, že vlády za posledních deset let sice schválily řadu dokumentů, které s přeměnou systému počítají, proces se ale pořád odkládá.

Plán se zákazem umisťování malých dětí do ústavů a sjednocením péče projednával kabinet od prosince třikrát. Se záměry nakonec souhlasil a uložil ministerstvu práce navrhnout změny legislativy, které se ale už do voleb neprosadí.

Podle návrhu ministerstva práce by reformu péče měla provázet úprava či zrušení 15 norem a vyhlášek. Nová pravidla by měla začít platit od roku 2021, bylo by ale přechodné období. Děti do jednoho roku by se tak do ústavů nesměly posílat od roku 2022, děti do tří let od roku 2023 a do sedmi let od roku 2025.

Odborníci na pomoc ohroženým dětem vzdálené termíny kritizují. Podle nich tak budou muset ústavy projít a strávit v nich část dětství ještě tisíce chlapců a děvčat. Podle zástupců organizací pro děti a rodiny Sobotkova vláda promeškala jedinečnou šanci k reformě péče. Všechna tři ministerstva totiž řídila jedna strana - ČSSD. Ministři a ministryně se tak mohli snadněji dohodnout.

Návrh počítá s tím, že by ústavní zařízení patřila od roku 2021 mezi sociální služby. Existovaly by domovy pro děti od sedmi do 18 let. Chlapci a děvčata v tísni by v nich mohli pobývat nejvýš tři roky, doba by se ale dala o další tři roky prodloužit. Děti by chodily do spádové školy. Zařízení by se mělo postarat i o postižené.

Rodiče by v některých případech za stravu a péči platili. Maximální výši úhrady stanoví vyhláška. Odměny pěstounů by se podle návrhu měly pravidelně valorizovat. V zákoně by tak už nebyly pevné částky, ale určitý násobek průměrné mzdy. Vzniknout by měla skupina přechodných pěstounů pro větší či handicapované děti nebo pro víc sourozenců.

S převodem mezi sociální služby by se změnilo financování. Peníze z resortů školství a zdravotnictví na péči by dostalo ministerstvo práce. Prostředky by pak poskytlo krajům. S útlumem nynějších dětských domovů by se suma dala využít na prevenci. Podle autorů terénní práce s rodinou vyjde měsíčně v průměru asi na 6800 korun, pobyt v náhradní rodině na 16.500 korun, v klokánku na 20.100 korun, v dětském domově pro starší děti na 42.500 a v kojeneckém ústavu na 47.500 korun. Na péči o ohrožené děti se ročně vydá kolem 8,2 miliardy, z toho zhruba 4,3 miliardy putují do ústavů.

Navrhované změny péče mají řadu odpůrců. Patří k nim i někteří poslanci sociálního výboru. Podle nich dítě potřebuje hlavně odbornou péči, kterou zajistí kvalitní ústav. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív řekla, že v Česku se bere víc ohled na zájmy zaměstnanců ústavních zařízení než na zájem dětí. Někteří kritici ale poukazují i na to, že s převodem pod sociální služby pracovníkům citelně spadne výdělek. Ve školství a zdravotnictví jsou totiž příjmy vyšší. Kojenecké ústavy dokázal zrušil zatím jen Zlínský kraj, a to loni od září. Pro děti do tří let zajišťuje pěstouny.