Alimenty od státu a zvýšení příspěvku na péči míří do Sněmovny

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byla včerejší vládní schůze jednou z posledních šancí, kdy může kabinet do Sněmovny poslat návrhy zákonů, aby se vůbec do voleb stihly projednat a přijmout. Po dnešku se legislativní aktivita ministrů utlumí, soustředí se na prosazení těch záměrů, které už v Parlamentu jsou, řekl Sobotka.

Vláda do dolní komory stihla poslat návrh změn zákona o sociálních službách. O přípravě komplexní novely vedení resortu mluvilo už v roce 2015. Podle loňských záměrů měla začít platit letos v září. Nyní není jasné, jestli se do voleb vůbec stihne.

Vládní návrh počítá se zvýšením nejvyššího příspěvku na péči ze 13.200 na 19.200 korun měsíčně lidem, kteří mají opatrování doma a nejsou v ústavu. Mezi sociální služby by se měla zařadit hospicová péče či klokánky a jim podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem. Tyto domovy nyní spadají pod zákon o ochraně dětí. Nárok na pečovatelku zdarma by měla mít po narozen trojčata či čtyřčata. Do domovů pro seniory a ústavů, kde by klienti měli nedůstojné podmínky, by ministerstvo práce mohlo poslat svého nuceného správce.

Na všech ustanoveních není shoda v koalici i s opozicí. Poslanci kritizovali hlavně změny u klokánků, diskusi jistě vyvolá i zamýšlené zvýšení příspěvku.

Ještě větší spory jsou kolem zákona o zálohovaném výživném, k jehož přijetí se vláda zavázala v koaliční dohodě. Koalice záměr dvakrát odmítla, kabinet na něj kývl až dnes. Podle premiéra byli teď pro všichni přítomní ministři.

Proti zavedení náhradních alimentů, které by dětem neplatičů poskytoval stát, se dřív stavělo hnutí ANO. Odmítalo zavedení další dávky, žádalo opatření k lepší vymahatelnosti. Podle zákona, který sepsal resort práce, zálohované výživné je “zvláštní sociální dávka”. Dosáhnout na ni mají děti z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima, jimž rodič neposílá alimenty přes tři měsíce. Mohly by získat podle svého věku nejvýš 2088, 2568 či 2940 korun, tedy 1,2násobek dětského životního minima. Peníze by vyplatil úřad práce, vydanou sumu by pak po neplatiči vymáhal. Ročně by vydal asi 736,8 milionu korun, zpět by získal zhruba desetinu.

K chystanému zákonu měly výhrady některé resorty i některé kraje. Odmítá ho také opoziční TOP 09. Podle její místopředsedkyně Markéty Adamové stát nemá nezodpovědného rodiče nahrazovat, ale má ho přimět k plnění povinností. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) se debaty o vymahatelnosti vedou léta, za tu dobu se ale nezlepšila.

Asociace neúplných rodin považuje schválený návrh za politický kompromis, který nabízí jen nejjednodušší pomoc. V zákoně jí chybí opatření, díky nimž by stát mohl peníze od neplatičů účinněji vymáhat, či možnost postoupit pohledávku někomu jinému za 80 procent dlužné částky. Navrhuje i pár dalších změn.

Novela, která má snížit odvody rodičům dvou a více dětí do dolní komory zatím nemíří. Kabinet jednání přerušil. Podle Marksové o to požádali lidovci, kteří normu podporují. Nebyli prý dnes na jednání vlády.

Jaká je šance, že zákony začnou platit, se dá těžko odhadnout. Koalice se může pokusit dostat své normy ještě dodatečně do programu dubnové schůze Sněmovny. Další zasedání poslanců začíná pak v polovině května. Projednávání paragrafů trvá někdy měsíce. Pak zákony ještě dostane Senát. Může ustanovení upravit a předlohu Sněmovně vrátit, poslanci by pak hlasovali znovu. K podpisu dostává zákony i prezident.