Britská vláda vyhrála další klíčová hlasování o brexitu

Při prvním hlasování konzervativní zákonodárci labouristy přehlasovali poměrem 332 ku 240 hlasům. Při druhém hlasování o EHP byl rozdíl ještě větší - 327 ku 126 hlasům. Britská média navíc hovoří o “velké labouristické rebelii”. Labouristé se totiž podle výzvy šéfa strany Jeremyho Corbyna měli při tomto hlasování zdržet, místo toho ale 75 z nich dodatek, a tedy setrvání v EHP, podpořilo a 15 jich bylo proti.

Následně poslanci hlasovali až do pozdního večera a veškeré dodatky Sněmovny lordů zamítli. Poměrem 321 ku 301 hlasů zamítli dodatek, ve kterém horní komora parlamentu požadovala zachování Listiny základních práv Evropské unie v britském právním systému.

Další z dodatků se týkal i toho, že by vláda měla informovat zákonodárce o snahách, které učinila při vyjednávání o setrvání země v celní unii s EU. Byl rovněž zamítnut, následně ale poslanci odsouhlasili vládní kompromisní návrh týkající se tohoto tématu.

Zákon o odchodu z EU má zajistit právní kontinuitu po brexitu. Obě komory parlamentu ho musejí schválit před odchodem země z EU 29. března 2019. Norma ale poslance rozděluje. Někteří chtějí úplné odtržení od unijních struktur, zatímco jiní by uvítali zachování blízkých vztahů s EU.

Britové se vyslovili pro odchod z unie v červnu 2016 většinou necelých 52 procent hlasů. Situaci ale kabinetu premiérky Theresy Mayové zkomplikovala nevolená Sněmovna lordů, která v uplynulých měsících schválila proti vůli vlády 15 dodatků k normě, které jsou nakloněny užší spolupráci s EU po brexitu. Zástupci Sněmovny lordů požadovali například setrvání v celní unii s EU a EHP, zachování práv pracovníků či zákazníků podle unijních standardů či setrvání v unii v případě, že by odchod měl za následek zavedení přísného režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

EHP kromě zemí EU zahrnuje i nečlenské státy Norsko, Island a Lichtenštejnsko a poskytuje přístup na jednotný trh s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu.