Češi trvají na tzv. ústavním právu na zbraň
V souvislosti nejen s předpokládaným zamítnutím žaloby českého státu proti zákazové bruselské směrnici v oblasti legálních soukromých zbraní, ale i ve spojitosti s chystaným odevzdáním téměř 100 tisíc podpisů českých občanů Nové petice proti odzbrojení, se v Senátu PČR sešli zástupci LIGY LIBE, bezpečnostně-lidskoprávní platformy, se skupinou senátorů.
Zástupci LIGY LIBE, bezpečnostně-lidskoprávní platformy vzniklé z výboru petice proti odzbrojení, která se stala jedním z největších protestních hnutí u nás v historii, kdy obě jejich petice podepsaly nejen statisíce občanů naší země, ale i český prezident, premiér republiky a předseda PS PČR, se zde setkali se skupinou senátorů z různých stran napříč celým politickým spektrem. Právě ti by se v příštích měsících měli stát základní pracovní senátní skupinou, iniciující vážnou diskuzi o zanesení práva bezúhonných českých občanů na legální soukromou zbraň do Listiny základních práv a svobod, směřující k senátnímu návrhu takové legislativy.
Jak k tomu řekl zde přítomný senátor, brigádní generál ve výslužbě a bývalý policejní prezident Martin Červíček: ”..Jedna věc jsou pravidla pro ochranu společného evropského prostoru a jiná věc jsou pravidla vnitřní bezpečnosti každého jednotlivého státu. Naše právní úprava, která zohledňuje všechny potřebné kontrolní a prověřovací mechanismy k tomu, aby legálními soukromými držiteli zbraní mohli být pouze neustále prověřovaní a bezúhonní občané, respektuje mimo jiné oprávněnou možnost jejich přiměřené obrany svého života a majetku, která patří mezi základní lidská práva. A jako bývalý policejní prezident moc dobře vím, že je rozhodně lépe mít legalizované prostředí s více než 300 tisíci držiteli zbraní pod kontrolou, než různými zákazy dopustit zásadní zvýšení počtu držitelů zbraní nelegálních. A proto nelze podléhat všem direktivám ze strany Evropské unie na úkor našich funkčních zákonů – zejména takových, jako v tomto konkrétním případě…”.
K tomu se dále vyjádřila senátorka Jitka Chalánková: „…Snaha omezit držení legálních zbraní se stala viditelným symbolem stále narůstajícího počtu nesmyslných nařízení, která nám servírují bruselští úředníci. V Listině základních práv a svobod je zaneseno jako základní právo na život a na jeho ochranu. V časech, které zjevně přicházejí, je logické toto právo doplnit i právem bezúhonných českých občanů držet legální zbraň jako prostředek jeho ochrany…“.
Daný krok, ústavní právo na zbraň, by měl dle účastníků tohoto přelomového setkání do budoucna nejen ochránit práva a majetky českých vlastníků legálních soukromých zbraní, ohrožených nyní zákazovou direktivou Evropské komise, ale i zároveň podepřít jeden z nových zákonů připravovaných Ministerstvem vnitra, který má upravovat možné využití vlastníků zbrojních průkazů naším státem, coby případnou branně-bezpečnostní zálohou pro nenadálé a extrémní situace, po vzoru např. Švýcarska či Finska. K tomu zde řekl další z přítomných senátorů:
”…Já lékař, nejsem dozajista žádný militant, ale bezpečnostní situace ve světě se nepochybně mění. A bylo by velkým luxusem si pro extrémní bezpečnostní situace či dokonce obranu naší vlasti nevytvořit z více než 304 tisíc držitelů zbraní jakousi funkční zálohu…”.
Dodejme, že žaloba proti dotyčné směrnici Evropské komise, podaná našim státem, zjevně spěje k rozhodnutí, kdy v rozsudku plánovaném na podzim 2019, jak říkají nejen právní experti “unijní politika bohužel patrně vyhraje nad právem”. O čemž svědčí i nedávné vyjádření generální advokátky Evropského soudního dvora Sharpstonové: ”...Nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno…”.
To komentoval senátor Jaroslav Doubrava: ”.. Pokud něco tak klíčového pro bezpečnost našeho státu funguje, hajme to a nejlépe na vyšší, tj. ústavní úrovni. Při zjevných současných tlacích na zakazování doslova všeho a možná při případném vítězství nějakého populisty ve volbách, a to nebezpečí tu je, se jeví ústavně podložený právní rámec řádově mnohem vyšší pojistkou toho, že tento stav vydrží všechny možné politické otřesy, než když to bude prostý zákon ...”.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



