Česká spořitelna musela klientovi zaplatit ztrátu 7,6 milionu Kč
Česká spořitelna porušila zákon o podnikání na kapitálovém trhu a musela svému klientovi zaplatit ztrátu 7,587 milionu Kč.
Rovněž musela uhradit náklady řízení u Městského a Vrchního soudu ve výši 698.000 Kč. ČTK o tom dnes informoval portál Hromadné žaloby.cz. Spořitelna odmítá, že by její pochybení bylo systémové.
Poškozený klient soudní spor s Českou spořitelnou vyhrál. Ztráta mu vznikla tím, že banka klienta dostatečně neinformovala. Rozhodnutí je pravomocné. Banka nevyužila svého práva dovolání k Nejvyššímu soudu a nárok klientovi uhradila, včetně nákladů řízení.
“Česká spořitelna byla “penalizována” za to, že klienta nevyváženě informovala, když mu prezentovala pouze možná pozitiva, avšak nedostatečně zdůraznila rizika, která s sebou obchod přináší,” uvedla Michaela Šubrtová, která poškozeného zastupovala. ČS si předem neověřila, jak se klient orientuje na komoditním trhu, zda se vyzná a rozumí používaným pojmům a tedy, zda je, či není nutné ho poučovat. Z rozsudků prý plyne, že poškozených mohou být i tisíce, neboť pochybení banky bylo systémové.
Tento názor však spořitelna odmítá. “Předmětem popsaného soudního sporu byl specifický případ, ve kterém došlo ke zpochybnění jednoho konkrétního obchodu uzavřeného prostřednictvím jednoho konkrétního telefonátu. Vyvozovat z daného případu jakékoliv obecné závěry by proto bylo zcela nemístné a nekorektní,” řekla ČTK Helena Matuszná z tiskového oddělení ČS.
Ekonom serveru Hromadné žaloby.cz Tomáš Pospíšil míní, že škoda u jednotlivých poškozených může být v řádu stovek tisíc i milionů, jako v tomto případě. Mezi poškozené prý nepatří jen ti, kteří na investování celkově prodělali, ale i ti, kteří nakonec skončili v zisku. Pochybením banky mohlo dojít k některým ztrátovým obchodům, takže jejich zisk mohl být daleko vyšší. Může tak celkem jít i o miliardy, tvrdí Pospíšil.
Na základě tohoto rozhodnutí by všichni investoři obchodující pod Českou spořitelnou měli podle právníka serveru Petra Němce provést audit svých ztrátových obchodů a případně se obrátit na advokáta. Pro statutární orgány je vymáhání škody zpět i zákonnou povinností, pokud zjistí, že v jejich případě došlo ke stejnému pochybení banky jako v této kauze, uvedl.
Zdroj: ČTK
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



