České soudy v letech 2019 až 2023 podaly Soudnímu dvoru EU 47 předběžných otázek

Předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka odhaduje, že otázek bude dále spíše přibývat. Ústavní soudce Vojtěch Šimíček nevyloučil, že možnost jednou využije i Ústavní soud (ÚS), který dosud žádnou předběžnou otázku nepodal. Vrcholní představitelé justice se dnes účastnili odborné konference v Brně.

Smyslem předběžných otázek je ujasnit výklad konkrétních bodů evropského práva. “Vliv evropského práva na národní právní řády se prohlubuje. Vlastně v denní praxi aplikujeme evropské právo. Prakticky v každé kauze, kterou řešíme, se v nějaké míře evropského práva dotýkáme. Z toho plynou výkladové nejasnosti, které se řeší předběžnými otázkami,” řekl Šimka.

Soud, kterému Šimka předsedá, na svém webu eviduje v posledních dvou dekádách 52 podaných předběžných otázek. Týkají se například problematiky daní, cel, financí a migrace.

Do Lucemburku se obrací také Nejvyšší soud. “Jsou to vždy otázky, které potřebujeme vyřešit, abychom mohli aplikovat evropské právo na vnitrostátní úrovni,” řekl předseda soudu Petr Angyalossy. Soudní dvůr EU už obdržel také otázku od Krajského soudu v Brně.

ÚS zatím otázky sám přímo nepokládá. Pokud v řízení o ústavní stížnosti dospěje k závěru, že obecné soudy měly předběžnou otázku položit, tak rozsudek zruší a vybídne k nápravě.

Jiný typ řízení představují návrhy na zrušení právních předpisů, kde si Šimíček dovede “velmi živě” představit, že ÚS otázku v určité situaci podá. “Bude-li ÚS zastávat názor, že kromě referenčního hlediska ústavnosti si potřebuje vyjasnit výklad evropského práva, tak jiná možnost ani nebude,” uvedl Šimíček.

Předseda Soudního dvora EU Koen Lenaerts zdůraznil, že předběžné otázky dávají národním soudům příležitost poukazovat na problémy, které je zapotřebí vyřešit, nastolovat agendu a podílet se na výkladu komunitního práva. “V této oblasti české soudy fungují velmi dobře,” uvedl Lenaerts.