ČR zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem
Praha 16. srpna (ČTK) - Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Vláda dnes schválila příslušný návrh zákona o dorovnávací dani a navrhuje jeho projednání ve Sněmovně ve zrychleném režimu, řekl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent.
“Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do takzvaných daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,” uvedl Stanjura.
Ministr připomněl, že evropské země včetně Česka řadu let řeší, jak zdaňovat velké korporace, aby odváděly peníze i do rozpočtů zemí, na jejichž území zisk vzniká. Loni za českého předsednictví v EU se podařilo vyjednat podobu směrnice, kterou nynější zákon převádí do českého práva.
Podle Stanjury zatím ve světě nejsou žádné zkušenosti s praktickým uplatňováním obdobných právních úprav, státy daň teprve zavádějí. Neobává se ale toho, že by se velkým firmám dařilo placení daní vyhnout, protože dohodu o jejich zdanění uzavřela zhruba stovka zemí. “Ty firmy se nemají kam schovat,” řekl.
Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatel Facebooku Meta. “Společná korporátní daň je i bojem proti vnitroevropským daňovým rájům, přes které utíkají spousty peněz,” dodal Bartoš.
Na tento aspekt upozornil i Stanjura. Zákon podle něj bude sloužit i jako ochrana před neférovými nabídkami daňových prázdnin, se kterými by mohly přicházet firmy při lákání zahraničních investic.
Zákon o dorovnávací dani se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. “Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,” upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
Očekávaný výnos dorovnávací daně je čtyři až šest miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na 21 procent z nynějších 19 procent, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl dvě miliardy korun ročně. Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



