Do praxe kvůli platu se započítá i péče a doktorské studium, schválila to vláda
Praha 21. května (ČTK) - Zaměstnancům a zaměstnankyním veřejného sektoru a státu se do doby praxe, která se odráží ve výši platu, bude od června započítávat i péče o vážně postižené blízké či doba doktorského studia.
Mohli by tak mít vyšší tarif o několik stokorun až tisícikorun, zvedl by se jim výdělek. Zdravotníci, kteří budou posuzovat stav a soběstačnost uprchlíků kvůli nároku na humanitární dávku pro postižené, pak můžou pobírat zvláštní příplatek od 750 do 2500 korun. Novelu nařízení o platových poměrech schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
“Upravujeme rozšíření náhradních dob, které se počítají v návaznosti na platový stupeň. Doba praxe ovlivňuje výši platu ve veřejné sféře,” uvedl Jurečka. Podle něj se započítáním péče ocení zaměstnanci, kteří se starají o blízké.
Úpravy doprovázejí takzvanou flexinovelu zákoníku práce. Účinná bude od června. Platový stupeň se stanovuje podle délky praxe. Do té se teď počítá jako náhradní doba péče o dítě či vojenská a civilní služba. Nově by se měl výčet rozšířit od příštího měsíce i o péči o dospělé blízké ve třetím či čtvrtém stupni závislosti na pomoci. Týká se to opatrování rodičů, potomků, prarodičů, sourozenců, manželů, partnerů i dalších příbuzných. Do praxe by se měla zahrnovat také doba dokončeného doktorského studia, a to až pět let. “Případní studenti nebudou demotivováni ke studiu rizikem ztráty části doby praxe,” uvedlo ministerstvo v podkladech.
Doktorské studium může podle vysokoškolského zákona obvykle trvat nejméně tři a nejvýš čtyři roky. Doba se může ale prodloužit třeba o pobyt na stáži či o práci na projektech, výzkumu a článcích pro odborné časopisy. Podle návrhu by se tedy zaměstnancům státu a veřejné sféry do praxe mělo zahrnovat případně až pět let.
Novela zákona lex Ukrajina upravuje od července pravidla vyplácení humanitární dávky uprchlíkům s postižením. Budou moci pobírat vyšší podporu podle omezení soběstačnosti. O její zhodnocení budou muset požádat Institut posuzování zdravotního stavu. Jeho zdravotníci zkontrolují situaci žadatelů přímo u nich doma. Práce s osobami v tísni podle ministerstva znamená pro pracovníky stres i zatížení. Autoři navrhují, aby se posuzovatelé od července zařadili mezi zaměstnance z druhé skupiny prací se značnou neuropsychickou zátěží nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví či života. Dostávali by tak zvláštní příplatek 750 až 2500 korun měsíčně. “V nařízení posilujeme speciální odměnu pro lidi z České správy sociálního zabezpečení z Institutu posuzování zdravotního stavu,” uvedl Jurečka.
Posun do vyššího tarifu díky započítání praxe za péči či doktorské studium i příplatky zvedne výdaje. Podle ministerstva bude růst částky ale marginální, pokryje se ze sumy na platy.
Další články
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
Hygienici nemohou chtít údaje o očkování jen po telefonu, rozhodl NSS
Brno 13. července (ČTK) - Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech, kteří odmítli povinné očkování, pokud nejsou splněny zákonné podmínky.
Sněmovna schválila větší ochranu spotřebitelů při sjednávání služeb on-line
Praha 10. července (ČTK) - Spotřebitelé by měli být víc chránění při uzavírání finančních smluv na dálku, typicky po internetu nebo po telefonu.
Ministerstvo školství pracuje na novém vysokoškolském zákoně i revizi inkluze
Praha 9. července (ČTK) - Ministerstvo školství pracuje na novém vysokoškolském zákoně či revizi inkluze, tedy společného vzdělávání.
Novela snižující státní náhradu České poště je ve Sněmovně před schvalováním
Praha 8. července (ČTK) - Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně poslanecká novela, která navrací státní úhradu čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou na nejvýše 1,5 miliardy korun ročně z nynějších až dvou miliard korun.



