dTest: Lze se bránit jednostranným změnám smluv?
Základní pravidlo smluvních vztahů, že smlouvy se mají dodržovat, neplatí pro všechny. Operátoři, banky, dodavatelé energií si své podmínky včetně cen mění i bez našeho souhlasu. Neznamená to však, že si mohou dovolit úplně vše.
Jednostrannou změnu smluv nebo obchodních podmínek umožňuje občanský zákoník a podnikatelé si na to rychle zvykli. „Obecná pravidla ale nejsou zas tak vstřícná, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu, a vysvětluje: „Občanský zákoník totiž stanovuje, že nutnost provést budoucí změnu musí být jasná už při uzavírání smlouvy a pozdější změna má být přiměřená.“ Ustanovení je ale podnikateli vykládáno velmi široce, rozumná potřeba je pro ně prakticky cokoliv, kdykoliv a v jakémkoliv rozsahu.
Obecné pravidlo je pak dále rozvedeno pro jednotlivá zvláštní odvětví. Například zákon o elektronických komunikacích stanovuje přesný postup, který musí operátor dodržet, aby mohl obchodní podmínky a smlouvu jednostranně změnit. „Operátoři ale zapomínají, že se musí držet i obecných principů pro smluvní právo. Ty jsou obsažené v občanském zákoníku a patří mezi ně i ona předvídatelnost změny,“ říká Borovička. Vycházet lze i z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který vykládá evropské předpisy a jejich soulad s národními právními řády. Ve sporu spotřebitele s dodavatelem energií došel k závěru, že spotřebitel musí dopředu vědět, že změna proběhne za předpokladu splnění jasných a srozumitelných kritérií, která lze dopředu předvídat.
Spotřebitel má sice možnost prakticky ve všech případech jednostranných změn podmínek od smlouvy odstoupit a najít si jiného dodavatele, který mu bude lépe vyhovovat, ale není to jediné řešení. „Nabudeme-li pocitu, že změna smlouvy není v souladu se zákonem, nebo jsme o ní nebyli dostatečně předem informováni, pak je na místě trvat na původním znění a například vyšší částku na faktuře reklamovat,“ radí Borovička a podotýká: „Z tiskových prohlášení a rozhodování Českého telekomunikačního úřadu například vyplývá, že řadu kroků operátorů, kterými měnili smlouvy, považuje za neférové či dokonce protizákonné. Dotčení se ale musí ozvat.“ Český telekomunikační úřad může řešit spory mezi spotřebiteli a operátory a dokonce operátorům nařídit, aby neoprávněně účtované částky vrátili.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


