Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II podpořil nejprve výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a odpoledne i výbor pro hospodářství. Horní parlamentní komora o novele, která umožní sdílení vlastní vyrobené elektřiny například z rekreační chalupy do bytu ve městě, rozhodne ve středu.
Novela má zavést energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, které se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky.
Hlasovací práva členů komunit budou omezena. Každý z nich bude mít maximálně desetinový podíl, a tedy nejvýše deset procent hlasovacích práv. Kromě krajů, obcí a jejich dobrovolných svazků budou moci být i takové obecní nebo krajské příspěvkové organizace, které jsou podnikem.
Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na 1000 odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026. V této souvislosti má vzniknout také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) se předpokládá, že datové centrum zajistí úplné datové výměny až v polovině roku 2026.
Novela energetického zákona zavádí i institut takzvaného zranitelného zákazníka, který bude ve srovnání s jinými odběrateli více chráněný. Půjde o lidi, kteří ve svém bydlišti využívají zařízení vyžadující nepřetržitou dodávku elektřiny, jehož využívání je nezbytné pro zachování základních životních funkcí. Přesný výčet těchto pomůcek stanoví vláda nařízením. Zranitelný zákazník bude mít například právo na bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny kvůli plánovaným pracím, a to nejpozději 15 dní předem.
Předmětem sporu se v senátním výboru stala úprava poslance ANO Josefa Kotta, který prosadil přes Síkelův nesouhlas provozní podporu výroby elektřiny v nových bioplynových stanicích. Podpora má podle poslance umožnit rozvoj malých bioplynových stanic a pomoci k decentralizaci elektrizační soustavy, zároveň ale ruší provozní podporu tepla z bioplynu. To by podle zástupců ministerstva průmyslu mohla napravit další energetická novela, o níž vláda by vláda měla rozhodovat v únoru. Navíc podpora by musela projít schválením Evropskou komisí. Ministerstva se mají 10. ledna sejít s profesními organizacemi a zjistit, jestli o podporu výroby elektřiny z bioplynových stanic bude zájem.
Zástupce vrchního ředitele z ministerstva průmyslu René Neděla v hospodářském výboru uvedl, že stát má několik mechanismů rozhodování o tom, zda tuto podporu zavést, či nikoli. To, že je tento mechanismus v zákoně, podle něj neznamená, že stát musí podporu automaticky vypsat. Poukázal třeba na to, že novou podporu je vždy třeba nechat notifikovat v Bruselu. Stát také musí každoročně vydávat takzvané aktivační nařízení, kde stanoví, jestli chce zdroje podporovat a jakou formou je podporovat.
Diskuze k článku ()