EP schválil lepší ochranu zaměstnanců vysílaných za hranice
Země Evropské unie zajistí lepší ochranu lidí, které vysílají firmy za prací do zahraničí. Shodli se na tom dnes europoslanci během posledního zasedání Evropského parlamentu před květnovými volbami. Opatření má nejen zlepšit práva pracovníků, ale také zabránit podvodům, kterými chtějí firmy šetřit náklady.
Směrnice je namířena proti firmám, které své pracovníky do zahraničí vysílají jen naoko a zakládají takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců a jejich další práva. Parlament přijal reguli na základě dohody s jednotlivými členskými státy. “Konečná dohoda představuje rovnováhu mezi svobodou poskytování služeb a ochranou vysílaných pracovníků. Posiluje právní jistotu a zlepší situaci vysílaných pracovníků, kterých je v EU více než milion,” uvedla polská europoslankyně Danuta Jazlowiecká, která byla zpravodajkou návrhu.
Europoslanci rovněž definovali falešnou samostatnou výdělečnou činnost, díky níž firmy “vyrábějí” ze svých zaměstnanců podnikatele, což jim v některých zemích výrazně zlevňuje náklady.
Firmy prostřednictvím těchto podvodů zneužívají evropskou směrnici z roku 1996 umožňující dočasně vysílat pracovníky za hranice, aby tam poskytovali služby.
Na všechny tyto snahy obejít zákony budou dohlížet úřady členských států, které budou případná opatření proti nim konzultovat s Evropskou komisí.
Podle českého levicového europoslance Richarda Falbra by nařízení mohlo vnést pořádek do špatně fungujících kontrol pracovního trhu. “Inspekce práce v členských státech nefunguje. U nás vůbec, ale ani v dalších zemích, například v Irsku… Směrnice dává členským státům pravomoci zavádět postihy, což je dobré,” řekl Falbr ČTK.
Nové nařízení rovněž usnadňuje přístup k informacím pro zaměstnance i podniky. Firmy nyní budou muset informace o vysílání pracovníků do zahraničí přehledně prezentovat na internetu v několika jazycích.
zdroj ČTK
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.
