Europoslanci schválili usnesení kritizující situaci v Maďarsku
Štrasburk 17. května (zvláštní zpravodaj ČTK) - Poslanci Evropského parlamentu (EP) na svém dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku schválili usnesení, které kritizuje současný stav právního státu v Maďarsku, a vyzvali k zahájení sankčního řízení. Budapešť se stala v poslední době terčem kritiky mimo jiné kvůli sporným zákonům o vysokých školách a o zadržování migrantů. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó usnesení odmítl jako další útok kritika maďarské vlády George Sorose na Maďarsko.
Evropský parlament je toho názoru, že vzhledem k aktuální situaci v Maďarsku hrozí “jednoznačné nebezpečí závažného porušení hodnot” zakotvených v evropských smlouvách, a musí tak podle něj být zahájeno sankční řízení. Maďarsko by na jeho konci v nejzazším případě mohlo teoreticky přijít o hlasovací právo při schůzkách členských zemí.
“Evropské instituce jsou jednoznačně neschopné přijmout fakt, že maďarská vláda pokračuje v migrační politice, která je zaměřena výlučně na zajištění bezpečnosti Maďarska,” uvedl dnes v reakci na usnesení europarlamentu Szijjártó. Rezoluci Evropského parlamentu pak označil za “nový útok sítě George Sorose na Maďarsko”.
Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje nevládní organizace, které založil maďarský rodák americký miliardář Soros. Tyto organizace zase kritizují Orbána za údajně příliš přísnou imigrační politiku.
EP v usnesení vyzval Evropskou komisi, aby důkladně prověřila situaci v Maďarsku a aby podpořila maďarskou vládu v hledání nápravy kritizovaných opatření. Pokud by Budapešť nepřijala “přiměřená opatření” ve lhůtě stanovené komisí, chce se parlament situací v Maďarsku znovu zabývat.
Usnesení předložily frakce sociálních demokratů, liberálů, krajní levice a zelených, podpořila ho ale i řada poslanců lidovecké frakce, jejíž součástí je strana Fidesz premiéra Orbána. Pro rezoluci hlasovalo 393 poslanců, proti se vyslovilo 221 a 64 se jich zdrželo.
V dubnové debatě, která dnes schválenému usnesení předcházela, poslanci kritizovali především zákon o vysokých školách, který by negativně postihl Středoevropskou univerzitu (CEU) se sídlem v Budapešti, ale i snahu o zpřísnění pravidel pro nevládní organizace či automatické zadržování migrantů na území Maďarska.
Evropská komise už na konci dubna zahájila s Maďarskem kvůli jeho novému zákonu o vysokých školách řízení, které může skončit až před unijním soudem.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
