Evropská komise žaluje Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko kvůli zdanění firem
Brusel 3. října (ČTK) - Evropská komise (EK) žaluje Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko u Soudního dvora EU kvůli zpoždění při zavádění minimální daně z příjmů firem.
Podle evropské směrnice měly členské státy čas na splnění požadavku EK do konce loňského roku. Čtyři žalované státy ale dosud nebyly s to komisi oznámit, že se jim legislativu podařilo zavést. Komise to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
K datu 1. ledna loňského roku vešla v platnost směrnice EU, podle níž měly členské státy sedmadvacítky povinnost minimální 15procentní daňovou sazbu pro firmy zavést do konce roku 2023. Komise zmíněné čtyři státy a také Lotyšsko a Litvu napomenula už na konci května a dala jim dva měsíce na nápravu.
“Komise uznává, že úřady vynakládají značné úsilí na dokončení svých vnitrostátních prováděcích právních předpisů v rámci směrnice, ale doposud tyto členské státy neoznámily prováděcí opatření. Proto komise podniká formální krok ve formě podání žaloby na Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko k Soudnímu dvoru EU z důvodu nedostatečného provedení příslušných ustanovení EU,” uvedla dnes EK.
Španělská vláda teprve v červnu letošního roku poslala do parlamentu návrh zákona, který má směrnici převést do španělského práva. Základní sazba daně z příjmů právnických osob ve Španělsku sice dosahuje 25 procent, ale daňový systém obsahuje řadu výjimek. V praxi tak firmy mnohdy platí výrazně méně. Minimální daň se podle vládního návrhu má týkat firem, jejichž roční tržby přesahují 750 milionů eur (19 miliard Kč).
Celosvětově Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) začátkem letošního roku očekávala, že vlády získají na dani z příjmu právnických osob ročně navíc 155 miliard až 192 miliard USD (3,6 bilionu až 4,4 bilionu Kč). To představuje nárůst o 6,5 procenta až 8,1 procenta. OECD však snížila svůj odhad z předchozích 220 miliard dolarů.
V České republice od letošního roku platí zákon o dorovnávací dani, na jehož základě má stát možnost více danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně.
Další články
Vláda schválila lex kratom, který zpřísní pravidla prodeje
Praha 14. září (ČTK) - Kratom by mělo být od příštího roku možné koupit až od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Jeho prodej v e-shopech bude zakázaný. Zpřísnit se mají pravidla pro specializované prodejny, požadavky na bezpečnost produktů i režim u nikotinových sáčků. Posílit se mají pravomoci celníků či hygieniků.
Piráti v novele navrhují dávat obcím a krajům peníze za plochu dokončených bytů
Praha 13. září (ČTK) - Obce a kraje by měly dostávat peníze za dokončené a užívané byty na svém území, a to podle jejich obytné plochy. Peníze by jim měl poskytnout stát prostřednictvím rozpočtového určení daní z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty.
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
