Jaká je budoucnost poskytování advokátních služeb?
Na tuto a mnohé další otázky hledali odpověď světoví řečníci na druhém ročníku mezinárodní konference Innovative Legal Services Forum 2017, kterou ve dnech 16. a 17. května uspořádal v pražském Slovanském domě mediální dům Economia.
Spektrum témat, jimž byl na konferenci věnován prostor, bylo skutečně široké. Úvodní řečníci Bruce MacEwen a Janet Stantonová akcentovali roli srozumitelné a jasně určené firemní strategie, která je v nebývale rychle se měnícím konkurenčním prostředí nezbytná nejen pro rozvoj, ale často též pro přežití společností. „Nostalgie není strategií,“ podotkli. Jedno z jejich doporučení také směřovalo k užší specializaci – advokáti by se podle nich neměli snažit pokrýt celý trh právních služeb, ale raději se zaměřit na jednu problematiku či specifický průmyslový segment.
Dana Denis-Smithová, zakladatelka společnosti poskytující flexibilní outsourcing právních služeb, představila nové a netradiční způsoby vedení právního byznysu. Věnovala se mimo jiné otázkám zaměstnávání žen s dětmi či starších advokátů, pro něž v „klasických“ kancelářích často není místo. „Lidí, kteří chtějí pracovat jinak než dosud, rozhodně není nedostatek,“ uzavřela.
Celou plejádu neotřelých a inspirativních právních start-upů představil ve svém příspěvku Aron Solomon: od sofistikovaného analyzátoru složitých smluv, přes inteligentního manažera právních sporů, umělou inteligenci určenou k rešerším až po software, který napomáhá dramaticky zrychlit rozvodová řízení. Podle něj lze v budoucnu očekávat „uberizaci“ i v oblasti právních služeb.
Orsolya Görgényi z organizace AIJA, sdružující mladé advokáty z celého světa, podotkla, že největším nebezpečím pro právníky jsou oni sami, především jejich vzdor všem inovacím. Pokud se tento přístup do budoucna nezmění, může to podle ní mít fatální následky. Situaci přirovnala k příběhu firmy Kodak – kdysi světová jednička v oblasti fotografie odmítala inovace a setrvala na svém dosavadním byznys modelu spočívajícím v prodeji analogových fotoaparátů a příslušenství. Ve chvíli, kdy se etablovala fotografie digitální, Kodak zbankrotoval.
Jako poslední keynote speaker vystoupila poněkud netradičně Katarina Linczényiová, profesionální freediverka a motivační řečnice. Účastníkům poradila, jak zvládat stresové situace a zachovat chladnou hlavu, zvlášť ve chvílích, kdy doslova plavete se žraloky.
Podrobný report z konference naleznete ZDE, více informací o akci ZDE.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


